Světoznámý muzikál Terrence McNallyho a Davida Yazbeka již několik let úspěšně brázdí světová i česká jeviště. Autoři jej napsali jako přímou reakci na hromadné propouštění ocelářů v anglickém Sheffieldu. Hrdiny muzikálu jsou muži, donedávna ještě zaměstnanci hutí, strojíren či sléváren, kteří však náhle přijdou o práci, a hledání nové je marné. A tak se odhodlají k bláznivému kousku. Aby uživili sebe a své rodiny, rozhodnou se vytvořit pánskou striptýzovou skupinu.

 

 

„Donaha! je divácky úspěšné všude tam, kde se u nás hrálo a hraje. Je to především výborný nápad, který je do jisté míry absurdní, do jisté míry dojemný a do jisté míry velmi vtipný. Pro mě je to také příběh o chlapském přátelství v krizové situaci, což je velký lidský motiv,“ komentuje úspěšnost činoherního muzikálu ředitel NDM Jiří Nekvasil.

 

 

V Národním divadle moravskoslezském má příběh přidanou hodnotu, která se jmenuje ostravské prostředí. Hlavními hrdiny nejsou sheffieldští oceláři, ale ostravští oceláři, kteří jsou propuštěni z Vítkovic, a objevují se i další spojitosti s ostravskými reáliemi. Autory inscenace proto napadlo, že by hrdinové příběhu mohli také mluvit řečí tohoto města. A protože nikdo nevládne „ostravštinou“ lépe než věhlasný blogger Ostravak Ostravski, byl to právě on, kdo dostal nabídku, aby kus znovu „přeložil“. „Komunikace probíhala celkem jednoduše. Poslal jsem mu e-mail a on k naší velké radosti odpověděl: ‚Tuž to je asyk vyzva, ja to zkusim’,“ vzpomíná dramaturg inscenace Marek Pivovar.

 

 

Závěrečný striptýz pod vedením profesionála, hudba s živou kapelou přímo na jevišti, na místo černocha role Roma… To je jen zlomek z dalších povedených nápadů! „Včerejší vystoupení bylo fenomenální… Brečela jsem smíchy od začátku až do konce. Úžasný děj, vynikající herci. Všem klobouk dolů. Na včerejší večer nikdy nezapomenu. Děkuji Vám všem za neuvěřitelný zážitek,“ napsala po představení divačka Denisa. Podobných ohlasů chodí do divadla pravidelně spousty. Není proto divu, že inscenaci navštívilo již 60 736 diváků! Muzikál se dne 19. září 2017 tedy dočká již 100. reprízy a stane se tak zároveň první inscenací, která na velkém jevišti Divadla Jiřího Myrona překoná tento významný milník. Stou reprízu překonaly v Divadle Jiřího Myrona zatím pouze dvě komorní inscenace – Romance pro křídlovku (premiéra 6. 6. 1998) a Můj boj (Mein Kampf), který měl premiéru 19. 6. 2004.

 

 

Divadelníky vždy potěší, když se inscenace stane pro diváky natolik atraktivní, že se „dožije“ vysokého věku několika sezón. S tím je ovšem nevyhnutelně spojen fakt přeobsazování a alternování rolí – většinou proto, že někteří herci odešli do jiného angažmá a šanci si zaslouží dostat ti, kdo naopak do činohry přišli, nebo proto, že herci, na rozdíl od divadelní postavy, nemohou zastavit čas a z role „vyrostli“. A někdy se, bohužel, přidá i nemoc. Zmiňme tedy několik zásadních změn… Roli Jarka Lukavskeho alternují Igor Orozovič a Ivan Dejmal, jeho parťáka Davida Buchtelu od svého nemocného otce Jiřího jeden čas dočasně převzal Michal Sedláček, v roli Jarkova syna se střídají Radek Slaný a Jan Dunděra, postavu Jarkovy občasné přítelkyně Soni ztělesní střídavě Lenka Zbranková a Izabela Firlová, postavu Jiřiny Buchtelové přebírá od Anny Cónové a Terezy Richtrové Hana Fialová a roli Zuzany nově nastudovala Lucie Končoková.

 

Stá repríza se uskuteční 19. září v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona.