ZÁZNAM CHOREOGRAFIE JIŘÍHO POKORNÉHO ÚTĚK OBRA / HUMPBACK RUNNER
BALET / 5.5.2020
Jiří Pokorný je v posledních letech jedním z nejúspěšnějších českých choreografů. Prošel dlouholetým angažmá v Nederlands Dans Theater, několik let tančil v souboru Kidd Pivot kanadské choreografky Crystal Pite a v posledních letech se stále intenzivněji věnuje vlastní tvorbě. NDM odvysílá záznam jeho choreografie Útěk obra (v NDM součást baletní inscenace VZLETY A PÁDY), ke které Jiří připojil také zdravici s heslem: buďte kreativní i v této době!
 
Útěk obra / Humpback Runner Jiřího Pokorného pracuje s tématem odvážné, obtížné i nebezpečné lidské cesty. Sám autor dokonce své téma vnímá ve velmi konkrétním významu, když přiznává, že se delší dobu zabýval problémem migrace a hledal možnsti, jak by je zpracoval svým vlastním autorským způsobem. Jeho Humpback Runner, obr pojmenovaný po velrybě, se jako mytický běžec podobá obrazu migrantů, kteří se, jak Pokorný uvádí v jednom z poskytnutých rozhovorů, „musí přemístit z jedné strany polokoule na druhou, musí absolvovat dlouhou cestu za lepším životem a prožívat vzlety a pády“. Pohyb a migrace tak v Pokorného pojetí získávají podobu obecného principu, vlastního lidskému životu.
Útěk obra byl původně vytvořen pro NDT 2, tedy „juniorskou“ složku souboru Nederlands Dans Theater, a Jiří tuto choreografii přenesl do Ostravy. V ostravském nastudování do choreografie Jiří zasáhl, udělal změny ku prospěchu interpretů. Jiří uvádí: „Nerad převádím své věci tak, že se tanečníci naučí kroky a jdou na jeviště. To nefunguje. Je lepší nechat prostor. Lidé pak na jevišti září, mají jinou kvalitu pohybu a přinášejí jiné emoce, než kdyby pohyb jen násilně opakovali. Nechci, aby se tanečníci museli trápit a někoho kopírovat, ale samozřejmě je vedu tak, aby se naučili z mé choreografie co nejvíc.“
 
Jiří Pokorný v nejlepší formě
(...) Kolem určité zemské osy krouží jedna postava.
Kdo to tedy je a co vlastně chce? Chce dostihnout snad sama sebe a snad trochu předčít svůj vlastní výkon, svůj osud? Překoná dotyčný sám sebe?
Vytváří se a tvoří postupně mnoho situací. Nejsou choreograficky zcela převratné, ale jsou velmi spontánní.
Krásné plující taneční duety a setkávání pohybu všeho druhu. Jsou pohybově velmi bohaté, smyslné, plné vzruchů. Úžasné pohybové střety se střídají s výbojnými situacemi, leckdy nekompromisními.
Je velmi sympatické, že choreograf Jiří Pokorný pana Kyliána nekopíruje (pozn. Jiří Pokorný vzešel z „Kyliánovy líhně“). Jde si svou vlastní cestou a to je pozitivní a hlavně pro něho nadějné. Nechce opakovat, co už bylo, a chce nacházet nové způsoby tvorby, pokud tedy ještě nějaké jsou... Jistá podobnost je jen v inspiraci z nizozemských obrazů, tentokrát to byl tedy malíř Hieronymus Bosch a jeho neuvěřitelně fantaskní tvorba, která předčila věky.
(Marcela Benoniová)