Historie trojské války je odedávna zdrojem uměleckých námětů. Příběh Ifigenie, dcery krále Agamemnona, a její oběti, která má usmířit bohyni a přinést řeckému vojsku příznivý vítr na cestu do Troje, byl zpracován 400 let před naším letopočtem dramatikem Euripidem. Největší novodobé popularity se mýtus dočkal zásahem Jeana Racina v 17. století, který rozšířil a zkomplikoval děj. „Racinův text se následně stal předlohou pro vznik mnoha barokních oper. Avšak až ta klasicistní z pera operního reformátora Ch. W. Glucka se stala i tou nejznámější. V 19. století se ji po více než 70 letech od její premiéry rozhodl upravit další geniální reformátor – Richard Wagner. Původní francouzské libreto převedl do němčiny, obsazení orchestru pak tradičně romanticky rozšířil,“ říká dramaturgyně opery Eva Mikulášková.
 
 
Opera Ifigenie v Aulidě se v historii NDM prozatím nedočkala svého uvedení, v roce 1987 zaznělo však její pokračování – Gluckova Ifigenie na Tauridě. Nyní se diváci dočkají uvedení v režii jednoho z nejvyhledávanějších progresivních režisérů světa Michała Znanieckého: „Snaha o spojení mytologie s moderním světem se může jevit nesmyslnou. Zcela jiná kultura, náboženství, hodnoty. Ale... Když si rozeberete příběh o Ifigenii, zjistíte, že je tomu právě naopak. Metafora lidské oběti je stále bolestně aktuální. Válka je problémem v dějinách stejně jako dnes. Válka převrací hodnoty. Válka rozvrací lidské bytosti. Lidé se stávají dravou zvěří. Potřebují nové rituály, aby se opět stali lidmi. Děje se to dnes, ať už v Evropě, nebo Sýrii,“ říká režisér.
 
 
Na scénografii inscenace se podílel italský scénograf Luigi Scoglio, který se Znanieckým spolupracuje téměř dvacet let: „Režisér má vždy svůj pohled na dílo, které má převést v novou inscenaci – a když mi vysvětlí svou vizi, je pro mě jednoduché tento prostor vytvořit. U Ifigenie jsme řešili, jak na scéně vytvořit moderně vypadající prostor řeckého divadla, vizuálně co nejjasnější, ale se silnými scénografickými specifiky. Zde se bude tento prostor budovat před diváky, v průběhu představení," uvádí scénograf.
 
 
Inscenace dává okusit syrovosti rituální oběti, ale i nejmodernějších výtvarných trendů 21. století v kontrastu s hudebním výrazem pěvců specializujících se na tzv. autentický provoz staré hudby. Orchestr opery NDM dílo nastudoval s přihlédnutím k principům tzv. klasicistní interpretace pod vedením dirigenta Zdeňka Klaudy.
 
 
V hlavních rolích se představí: Karolína Plicková / Michaela Popik Kušteková (Iphigenia), Markéta Cukrová / Janja Vuletic (Klytemnestra), Jaroslav Březina / James Kryshak (Achilles), Jiří Hájek / Tomáš Šelc (Agamemnon).
 
 
Záštitu nad inscenací převzal ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Operu uvádíme v německé textové úpravě s českými i anglickými titulky.
 
Premiéry se uskuteční 14. a 16. prosince v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.