„Lady Macbeth Mcenského újezdu obsahuje mnoho zdánlivě nesourodých prvků, je to dílo paradoxně v souvislosti s jeho mládím komplexní a završující. Lady Macbeth Mcenského újezdu (čtyři dějství a devět obrazů) je syntézou všeho, co tento geniální umělec do té doby nasál," píše v komentáři Českého rozhlasu Vltava Renáta Spisarová-Kotík.
 
Opera se zpočátku dočkala ohlušujícího úspěch v bezmála 180 reprízách. V období stalinského teroru byl však Šostakovič souzen v pokřiveném článku Chaos místo hudby (1936) a opětovného uvedení opery se dočkal až v 60. letech.
 
„Po Šostakovičově smrti se operní svět vrhá na zakázanou verzi z mládí, na Lady Macbeth Mcenského újezdu, dílo svobodné, plné otevřeného sexu, násilí, strachu, extrémních poloh, grotesky, za které do očí bije duchovní a duševní bída prostředí, ve kterém hranice mezi pravdou a lží jsou stejně propustné jako mezi životem a smrtí," doplňuje Spisarová-Kotík.