Někdejší tanečnice, choreografka a taneční pedagožka Jana Hošková zanechala v českém tanci nejvýraznější stopu jako kritička a dlouholetá šéfredaktorka časopisu Taneční listy (vedla jej mezi lety 1963 a 1989).
Profesionální taneční praxi (mj. tanečnice ČSSPT a umělecké vedoucí několika tanečních souborů) završila studiem oboru Dějiny a teorie tance na pražské DAMU, kde byla mimo jiné žačkou guru české taneční kritiky a libretisty Jana Raimosera, a poté nástavbového studia estetiky na FF UK. Absolvovala kurzy a zahraniční stáže v Německu, Bulharsku, Rusku, Anglii, USA, v Indii či na Kubě.
Jako pedagog působila mj. na Katedře tance AMU, spolupracovala s Výzkumným ústavem pedagogickým a MŠMT, podílela se na založení Konzervatoře Duncan Centre v Praze. Jako publicistka přispívala do řady odborných zahraničních periodik, spolupracovala s Conseil International de la Danse UNESCO, Society of Dance History Scholars či Dance Library Lincoln Centre New York. Byla členkou odborných komisí, poradních sborů a porotkyní na mezinárodních soutěžích doma i v zahraničí.
Jako fundovaná odbornice na balet a lidový tanec stále aktivně sleduje taneční dění u nás i v zahraničí, o kterém referuje v několika oborových periodikách, je členkou Rady Tanečního sdružení ČR.
