(10. května 1920, Čáslav – 8. dubna 2002, Praha)
scénograf

„Strhuje mě především hloubka dramatu a jeho poslání. Odtud vycházím, chci-li dát jevišti i správný dobový ráz i dokonalý dramatický prostor. Umělec minulosti mi může sloužit jen jako pomoc, nikoliv jako předloha ke kopírování.“

„Chci podepřít hercův život na scéně jednoduchou, výraznou a pravdivou scénou, chci mu dát dobrou rekvizitu a dokonalý nábytek.“

„Když sedím v prázdném hledišti a dívám se do tmavého prostoru jeviště, padá na mě často bázeň, že jím tentokrát neproniknu a vždycky si přeju, aby mě ta bázeň nikdy neopouštěla... Bez nekonečného hledání klíče k tajemství tvoření není tvorby, je třeba začínat vždycky znovu a to je krásné…“

Josef Svoboda se narodil 10. 5. 1920 v Čáslavi. Vyučil se truhlářem, později studoval na Speciální škole pro vnitřní architekturu, po válce se zapsal na architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Svou divadelní dráhu začal už během druhé světové války v amatérském souboru ve Smetanově muzeu, poté působil ve Velké opeře 5. května, kde se posléze stal vedoucím výpravy. V roce 1948 přešel do Národního divadla, kde se o dva roky později stal šéfem umělecko-technického provozu, a v letech 1970 až 1979 zde působil ve funkci vedoucího scénografa. V Národním divadle spolu s režiséry Otomarem Krejčou, Alfrédem Radokem, Miroslavem Macháčkem a Jaromírem Pleskotem formoval proslulou epochu českého divadla. Podílel se také na výrazných inscenacích na poli hudebního divadla, především s režiséry Bohumilem Hrdličkou a Václavem Kašlíkem. V roce 1974 se stal uměleckým šéfem Laterny Magiky a po jejím osamostatnění v roce 1992 jejím ředitelem.

Od začátku 60. let se datuje jeho zářivá zahraniční kariéra po celém světě. Nemalou část své divadelní tvorby ale věnoval i Národnímu divadlu moravskoslezskému, dříve Státnímu divadlu v Ostravě, pro něž vytvořil v letech 1946 až 1961 výpravu k sedmnácti operním inscenacím, na kterých téměř výhradně (hned dvanáctkrát) spolupracoval s režisérem Bohumilem Hrdličkou (1919–2006). Už u první Svobodovy ostravské realizace pro inscenace Sedlák kavalír a Komedianti (1946) spolupracovali společně.

Josef Svoboda svým přístupem ke scénografii a řadou inovací a patentů zásadně ovlivnil podobu divadla své doby. Jako první použil v divadle laser, vymyslel světelnou stěnu i speciální světla, která nesou po celém světě jeho jméno „Svoboda“. Realizoval doma i ve světě na 700 divadelních inscenací, stál u zrodu divadelního fenoménu Laterny magiky, prezentované na mezinárodní výstavě EXPO 58 v Bruselu, proslavil se spoluprací s Metropolitní operou v New Yorku i světovými velikány Laurencem Olivierem či Leonardem Bernsteinem.

Zemřel v Praze 8. dubna 2002.
 
Foto Jaromír Svoboda, ND Praha
 
ČLÁNKY, ODKAZY
Články

VIRTUÁLNÍ VÝSTAVA O SCÉNOGRAFOVI JOSEFU SVOBODOVI

Články z webu

Divadlo připomene scénografa Svobodu
(14. 4. 2021)

CARMEN-recenze
(3. 7. 1950)

Inscenační tým - Sezóna:
STŘEVÍČKYScéna
GIANNI SCHICCIScéna
KOMEDIANTIScéna
SRPNOVÁ NEDĚLEScéna
DON CARLOSScéna
EUGEN ONĚGINScéna
DON CARLOSScéna
EUGEN ONĚGINScéna
DON CARLOSScéna
EUGEN ONĚGINScéna
DON CARLOSScéna
EUGEN ONĚGINScéna
CARMENScéna
DALIBORScéna
DON CARLOSScéna
EUGEN ONĚGINScéna
FIDELIOScéna
RUSALKAScéna
ŠÁRKAScéna
ZLATÁ HVĚZDAScéna
CARMENScéna
DON CARLOSScéna
EUGEN ONĚGINScéna
FIDELIOScéna
FIGAROVA SVATBAScéna
RUSALKAScéna
ŠÁRKAScéna
CARMENScéna
ČERTOVA STĚNAScéna
DON GIOVANNIScéna
FIGAROVA SVATBAScéna
RUSALKAScéna
ČERTOVA STĚNAScéna
DON GIOVANNIScéna
HOFFMANNOVY POVÍDKYScéna
OTELLOScéna
KOMEDIANTIScéna
SEDLÁK KAVALÍRScéna

Fotografie - Sezóna:
DALIBOR
Josef Svoboda
Foto: archiv
DALIBOR
Sborová scéna

Josef Svoboda
Foto: archiv
DALIBOR
Sborová scéna

Josef Svoboda
Foto: archiv
DALIBOR
Josef Svoboda
Foto: archiv
DALIBOR
Josef Svoboda
Foto: archiv
FIDELIO
Soubor opery NDM na scéně Josefa Svobody

Josef Svoboda
Foto: archiv
FIDELIO
Soubor opery NDM na scéně Josefa Svobody

Josef Svoboda, Ludmila Dvořáková (Leonora)
Foto: archiv
FIDELIO
Scéna Josefa Svobody

Josef Svoboda, Ludmila Dvořáková (Leonora)
Foto: archiv
FIDELIO
Scéna Josefa Svobody

Josef Svoboda, Jaroslav Skácel (Jacquino), Jiří Herold (Rocco), Alice Spohrová (Marcelina), Ludmila Dvořáková (Leonora)
Foto: archiv