KÁŤA KABANOVÁ / 1960

Premiéra 1. 10. 1960. Dirigent: šéf opery Bohumil Gregor. Asistent dirigenta: Jan Štych. Sbormistr: Jiří R. Míša. Režie: Ilja Hylas. Asistent režie: Miloslav Nekvasil. Scéna: František Tröster j. h. Kostýmy: Bedřiška Ustohalová.
 
Osoby a obsazení: Jiří Herold / Karel Průša (Dikoj), Josef Lindauer / Jiří Zahradníček (Boris), Alice Spohrová (Kabanicha), Lubomír Procházka (Tichon), Eva Gebauerová / Milada Šafránková (Katěrina), Josef Kožušník / Josef Lindauer (Kudrjáš), Jitka Pavlová / Dagmar Průšová (Varvara), Rudolf Kasl  / Miloslav Nekvasil (Kuligin), Ema Figurová / Božena Šrámková (Glaša), Marie Lukášová (Fekluša), Ladislav Stankievič (Pozdní chodec), Dana Vojnarová / Jarmila Psotková (Žena).
 
Káťa Kabanová nebyla pro ostravské diváky v roce 1960 novinkou. Toto dílo se hrálo častěji než Výlety páně Broučkovy či Věc Makropulos, ale právě v inscenaci z roku 1960 se v inscenačním týmu sešli umělci, jejichž zásluhou se toto uvedení stalo jednou z nejzajímavějších událostí sezóny 1960/1961. Řešení scény Františka Tröstera posilovalo dramatičnost díla, a to umístěním šikem na jevišti, které byly ideální pro herecké akce zejména představitelky Káti. Režisér Hylas také využil možnost inscenovat do hloubky – ve dvou plánech se na jevišti souběžně odehrával děj.
 
Kladně byla hodnocena také hudební interpretace hudby, přestože některé pěvecké party byly shledány mírně problematickými. Celkové resumé recenzentů je však pozitivní, za všechny citujme z článku Vladimíra Lébla z časopisu Kultura:
 
„Je to krásné, čisté představení, ve kterém dirigent Bohumil Gregor a režisér Ilja Hylas uchopili Janáčka velmi osobitým, promyšleným způsobem, dali mu strhující vnitřní pulzaci a ostré sociální zacílení.“ (LÉBL, Vladimír. Přínosy operní sezóny. In Kultura, 15. 12. 1960, č. 50, roč. 4.)

 Program:

 

 Fotografie z představení:
 
Jiří Zahradníček (Boris)
Foto: František Krasl
 Milada Šafránková (Katěrina)
Foto: František Krasl		 Eva Gebauerová (Katěrina), Jiří Zahradníček (Boris), Foto: František Krasl Milada Šafránková (Katěrina)
Foto: František Krasl
       
   
Scéna Františka Tröstera
Foto: František Krasl
Milada Šafránková (Katěrina)
Foto: František Krasl
    

 
 
Premiéra 15. 11. 2012. Hudební nastudování: Robert Jindra. Dirigent: Robert Jindra / Tomáš Brauner. Režie: Jiří Nekvasil. Scéna: Daniel Dvořák. Kostýmy: Zuzana Krejzková. Pohybová spolupráce: Jana Ryšlavá. Dramaturgie: Daniel Jäger. Sbormistr: Jurij Galatenko.
 
Osoby a obsazení: Martin Gurbaľ / Ondrej Mráz (Savjol Prokofjevič Dikoj, kupec), Aleš Briscein / Tomáš Černý / Gianluca Zampieri (Boris Grigorjevič, jeho synovec), Magda Málková / Nadine Secunde / Eva Urbanová (Marfa Ignatěvna Kabanová, kupcová), Jozef Kundlák / Jan Vacík (Tichon Ivanyč Kabanov, její syn), Eva Dřízgová-Jirušová / Morenike Fadayomi (Kateřina (Káťa), jeho žena), Luciano Mastro / Richard Samek (Váňa Kudrjáš, učitel), Anna Nitrová / Jana Sýkorová (Varvara, schovanka v domě Kabanových), Roman Vlkovič / Václav Živný (Kuligin), Erika Šporerová / Simona Mrázová (Glaša, služebná), Veronika Holbová / Marianna Pillárová (Fekluša, služebná), Pavel Ďuríček / Petr Němec (Pozdní chodec), Monika Onuferová / Tatiana Pituchová (Žena).

Do konce sezóny 2013/2014 bylo odehráno celkem 15 představení včetně veřejné generálky.
 
Káťa Kabanová podle Ostrovského Bouře se na jeviště vrátila v roce 2012 po 10 letech. Hudební nastudování Roberta Jindry bylo v recenzi v Divadelních novinách komentováno takto: „Nespornou kvalitou nového ostravského nastudování je hra orchestru, precizně připraveného Robertem Jindrou; dociluje zvukových kvalit, běžně v českých operních domech zřídka slýchaných: počínaje technickou úrovní (obtížné žesťové partie), přes bohatou dynamickou škálu (i pianissimo!) až k impresionistickým barvám.“ (DEHNER, Jan. Káťa Kabanová pod dozorem nepřátelského prostředí. In Divadelní noviny, 12. 12. 2012, s. 4.)
 
Pěvecké výkony, režie Jiřího Nekvasila a také scéna Daniela Dvořáka přispěly k velmi pozitivním reakcím odborné veřejnosti. Práce se světlem, jednoduchost až strohost scény i stylizace v pohybu, stejně jako téměř neustálá přítomnost Káti na scéně jen umocňovaly dojem z Janáčkovy hudby. Citujme opět recenze: „Dvořákův sofistikovaný světelný design akceleruje proměny děje, divák vnímá maloměstskou kolonádu i pokoj Kabanichy, letní noc i svah za domem.“ (ŠERÝCH, Anna. Janáček Brno 2012 – Genius Loci. In Hudební rozhledy, 5. 2. 2013, s. 12.) 
 
„‚Nehybnost’ a bezvýchodnost Kátiny situace v přesně stylizovaných hereckých akcích podporuje strohá šedá scéna tvarovaná světlem. Dominuje jí masivní stůl, židle a lavice, ‚nehybný’ itinerář, který je tradicí přišroubován k maloměstské podlaze natolik silně, že únikem z tohoto zatuchlého prostředí je pro Káťu pouze smrt. Lucerna, která je v této provinční sevřené komunitě jediným zdrojem světla, je však jako jediná vedle ostatních strohých rovných linií povážlivě nakloněna.“ (HAVLÍKOVÁ, Helena. „Odpočinutí věčné dejž pane Káti“. Operní panorama Heleny Havlíkové, 20. 11. 2012. Dostupné z: http://operaplus.cz/operni-panorama-heleny-havlikove-97/.)

 Program:
 
 

 Fotografie z představení:
 
Eva Dřízgová-Jirušová (Kateřina)
Foto: Martin Popelář


 Nadine Secunde (Marfa Ignatěvna Kabanová), Ondrej Mráz (Savjol Prokofjevič Dikoj)
Foto: Martin Popelář
 Richard Samek (Váňa Kudrjáš), Eva Dřízgová-Jirušová (Kateřina)
Foto: Martin Popelář

 Morenike Fadayomi (Kateřina), Gianluca Zampieri (Boris Grigorjevič)
Foto: Martin Popelář
       
   
Eva Dřízgová-Jirušová (Kateřina), Pavel Ďuríček (Pozdní chodec), Tomáš Černý (Boris Grigorjevič)
Foto: Martin Popelář

 Jan Vacík (Tichon Ivanyč Kabanov), Eva Dřízgová-Jirušová (Kateřina), Erika Šporerová (Glaša), Eva Urbanová (Marfa Ignatěvna Kabanová)
Foto: Martin Popelář