PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY

 

 

Premiéra 28. 1. 1967. Dirigent: Jiří Pinkas. Režie: Miloslav Nekvasil. Sbormistr: Karel Kupka. Scéna: Vladimír Šrámek. Kostýmy: Bedřiška Ustohalová. Choreograf: Emerich Gabzdyl.

Odehráno bylo celkem 48 představení.

 

Liška Bystrouška se v roce 1967 vrátila na ostravské jeviště po čtrnácti letech. Titulní roli si stejně jako v inscenaci z roku 1953 zazpívala Věra Nováková, která v této roli sklidila (stejně jako v roce 1953) velký úspěch: „Je to Bystrouška vzhledem přímo ideální, po herecké stránce v jednotě rozmanitá, chytrá, hravá i mazlivá a také po pěvecké stránce dávající partu, co požaduje.“ (JEHNE, Leo. Návrat Lišky Bystroušky. Hudební rozhledy, 15/1967)

 

Kladně vyznělo také hudební nastudování Jiřího Pinkase, který: „vedl orchestr důsledně v janáčkovské stylizaci a dbal i lyricky proteplených a zvukově pestrých míst partitury.“ (or. Liška Bystrouška v Ostravě. Svobodné slovo, 8. 2. 1967.)

 

Nelze opomenout také scénu Vladimíra Šrámka a režii Miloslava Nekvasila, jež inscenaci vdechly kouzelnou atmosféru. „Režie M. Nekvasila se přidržuje jemné stylizace a jistě i jí vděčí řada představitelů za úroveň svých výkonů, scéna V. Šrámka je rovněž stylizovaná a půvabná a snad jen v prvním obraze by divák vyžadoval teplejší nasvícení.“ (JEHNE, Leo. Kouzelná Bystrouška. Nová svoboda, 7. 2. 1967.)

Zmiňme také fakt, že se na inscenaci podíleli i dětští představitelé, konkrétně členové dětského sboru při Pedagogické fakultě.

 Program:

 

 Fotografie z představení:
 

 

 

 

Premiéra 11. 6. 1994. Dirigent: Jiří Pinkas / Jan Šrubař. Režie: David Sulkin. Asistentka režie: Jarmila Sysalová. Výtvarník scény a kostýmů: Jaroslav Malina. Choreografie: Ivan Hurych. Asistentka choreografie: Tamara Černá. Sbormistr: Ladislav Matějka. Korepetice: Lenka Živocká, Jana Hajková.

 

Odehráno bylo celkem 25 představení.

 

Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky s ostravským souborem nastudoval v roce 1994 anglický režisér David Sulkin. Zajímavostí je, že podobně jako v roce 1967 obsadil některé postavy opery dětskými představiteli (a vytvořil tak podnět ke vzniku dětského Operního studia tehdejšího Státního divadla). V recenzi se o tom dočteme: „Režisér David Sulkin z londýnské English National Opera v sobě nezapřel propagátora výchovného Baylis programu (program English National Opera, který má za cíl přiblížit povědomí o opeře a hudebním divadle různým věkovým i sociálním skupinám lidí – pozn. aut.), když do postav zvířátek obsadil skotačivé dětské herce, a ti svou spontánností spolu s nádhernou hukvaldskou oborou (inscenace se několikrát hrála také v hukvaldské oboře – pozn. aut.), ozářenou sluncem zapadajícím za beskydskými kopci, určili základní ráz představení.“ (HERMAN, Josef. Liška Bystrouška a Káťa Kabanová v Hukvaldech. Práce, 30. 6. 1994.)

 

Dalším originálním aspektem vzniku této inscenace je, že pro návrhy kostýmů použil Jaroslav Malina v některých případech původní kostýmní návrhy Josefa Čapka k prvnímu uvedení této opery v roce 1925, které jsou dodnes uloženy v Národním muzeu v Praze.

Autorem hudebního nastudování byl dirigent Jiří Pinkas, který nastudoval také ostravské uvedení Příhod v roce 1967. V hlavní roli excelovala Eva Dřízgová-Jirušová, která byla za tuto roli nominovaná na Cenu Thálie. Ladislav Vrchovský o tom píše toto: „Její Bystrouška (Evy Dřízgové-Jirušové, pozn. aut.), to je nesmírně milý živočich, vybavený lidským emočním zázemím, herecky pojatý s vkusným erotickým miniakcentem. Pěvkyně samozřejmě nezůstává svým věhlasným pěveckým kvalitám nic dlužna.“ (VRCHOVSKÝ, Ladislav. Moravskoslezský večerník, 14. 6. 1994.)

 Program:

 

 

 Fotografie z představení: