100 LET BALETU NDM = 182 PREMIÉR
BALET / 19.7.2019

Tradice baletu NDM se utváří už sto let, a tím se v České republice řadí mezi historicky nejstarší baletní soubory. Za tu dobu se vystřídalo na pozici uměleckého šéfa baletu osmnáct uznávaných osobností...

Jako vůbec první zde působil italský baletní mistr Achille Viscusi (1919–1923), jenž v Ostravě vytvořil první české umělecké taneční těleso a dal mu pevné a stylově osobité základy dané především italskou školou klasického baletu, která ovlivnila na dlouhá léta podobu české baletní tvorby vůbec. Důležitou událostí dvacátých let pak bylo pohostinské vystoupení německé tanečnice Ami Schwaningerové z Berlína a choreografa profesora Maxe Semmlera, který v té době nastudoval Strausssovu Legendu o Josefu (1927) na mnoha evropských scénách, včetně té ostravské.
 
Zásadní érou prošel balet i během působení baletního mistra Saši Machova (1929–1934) a dodnes záviděníhodnou etapu v celém spektru naší taneční historie zaznamenal baletní soubor také pod více než třicetiletým vedením Emericha Gabzdyla (1938–1970). V jeho režii proběhla také významná česká baletní premiéra Kamenného kvítku (1958) Sergeje Prokofjeva. Prokofjevovy balety jsou ostatně významnou součástí repertoáru – třikrát byla nastudována Popelka, čtyřikrát Romeo a Julie, ale stejně tak uváděné jsou i balety Petra Iljiče Čajkovského Spící krasavice, Louskáček či Labutí jezero, které bylo inscenováno za celou historii ostravského baletu už osmkrát. Vedle Emericha Gabzdyla se jako druhý choreograf uplatnil Pavel Šmok, jenž během svého téměř čtyřletého působení inscenoval devět baletů, mezi nimi i Janáčkovy Lašské tance (1962) či Gershwinova Američana v Paříži (1962).
 
Baletní sbor NDMS v roce 1929, zdroj archiv NDM
 
Další šéf baletu Albert Janíček byl ve stálém angažmá divadla už od roku 1946 a za téměř třicet let ztvárnil desítky převážně lyrických rolí. Během svého šéfovského období (1972–1989) navázal spolupráci se Státním akademickým divadlem opery a baletu v Rize, jmenovitě s vynikajícím lotyšským choreografem Alexandrem Lembergem, který v Ostravě realizoval tři ikonické inscenace, jakými byly Peer Gynt (1974), Antonius a Kleopatra (1976) a Notre Dame de Paris (1981). Z Lembergova hostování se vyvinula dlouhodobá spolupráce s touto rižskou scénou. Janíčkova éra je rovněž spojena s mnoha výbornými tanečníky, jakými byli Richard Böhm, Alice Kvasnicová, Libuše Kuklová či Lída Ernstová-Miencilová.
 
Významnou událostí 60. let se stalo i hostování skladatele Johna Cage a tanečníka a choreografa Merce Cunninghama v tehdejším Československu. I přes obecně známou politickou situaci uskutečnili svá avantgardní představení moderního amerického baletu nejdříve v Praze a 24. září 1964 i v Ostravě, kde ve dvou představeních prezentovali nejnovější proudy performativního umění.
 
V sedmdesátých a osmdesátých letech vedle pozoruhodné choreografie François Villon (1976) patřilo k úspěchům také nastudování Giselle (1984) a dětského baletu Igora Morozova Doktor Bolíto (1989) Jozefem Zajkem či působení choreografa Zdeňka Prokeše a jeho inscenace Tmavomodrý svět J. J. (1981).
 
Od roku 1996 stanul v čele baletního souboru Igor Vejsada, jenž zde uvedl hned několik vlastních choreografií (The Beatles, 1997; Tance Rudolfa II., 1998; Bílé sny, 1999, ad.); rovněž se zasloužil o hostování izraelské choreografky Yehudit Arnon, jíž byla symbolicky věnována česká premiéra inscenace Purim aneb Volba osudu (2006) maďarského choreografa Williama Fomina.
 
Soubor baletu dlouhodobě každoročně spolupracuje také s mnoha zahraničními i domácími hosty z řad špičkových tanečníků, pedagogů i choreografů. Od začátku sezóny 2013/2014, kdy se šéfkou stala Lenka Dřímalová, soubor navázal spolupráci s významnými zahraničními choreografy, mezi které patří Youri Vámos (Maďarsko), Krzysztof Pastor (Polsko), Itzik Galili (Izrael), Paul Chalmer (Kanada), Johan Inger (Švédsko) a další. V repertoáru se objevují jedinečné choreografie světových autorů, např. Jiřího Kyliána, jehož tituly Po zarostlém chodníčku, Falling Angels a Křídla z vosku / Wings of Wax byly v Ostravě od roku 2013 uvedeny. Mezinárodně složený mladý baletní soubor je na vysoké interpretační úrovni a v současnosti začíná být pro své kvality žádaný i pro zahraniční hostování. V sezóně 2018/2019 se poprvé v historii představil na prestižní německé scéně v Bonnu a na mezinárodním Festivalu delle Nazioni (Festival národů) v Città di Castello v Itálii.
 
Vynikající uměleckou úroveň souboru potvrzuje hned sedm Cen Thálie. Za roli Sakury v Posledním samuraji byla roku 2012 oceněna Lucie Skálová a hned šest sólistů baletu, ať už z kratšího, či dlouhodobého ostravského angažmá, vyznamenala porota za celoživotní mistrovství. Patří mezi ně Marta Drottnerová, Vlasta Pavelcová, Jaroslav Čejka, Věra Ždichyncová, Petr Zdeněk Koželuh a naposledy pak tanečník a pedagog Richard Böhm. V roce 2018 získala ocenění Grand Prix pro absolutního vítěze na VI. Mezinárodní baletní soutěži Plzeň 2018 sólistka baletu NDM Sawa Shiratsuki.
(Tereza Osmančíková)