OHLÉDNUTÍ ZA FESTIVALEM NODO / Dny nové opery Ostrava

OPERA / 4.7.2022

Národní divadlo moravskoslezské spolu s Ostravským centrem nové hudby pořádalo koncem měsíce června 6. bienále operního festivalu současné hudby NODO / Dny nové opery Ostrava.

Diváci viděli v šesti dnech české nebo světové premiéry oper renomovaných autorů 20. a 21. století (Salvatora Sciarrina, Petra Kotíka nebo Luigiho Nona), ale také mladých nadějných skladatelů z Česka, Velké Británie, Slovenska nebo USA. Kromě Divadel Antonína Dvořáka a Jiřího Myrona se hrálo také v terénu - ve Skiareálu Opálená. Finále festivalu zaplnilo industriální prostor Trojhalí Karolina v Ostravě.

Přinášíme výběr z recenzí na jednotlivé produkce festivalu:

„Nepochopení a samota mohou být stejně kruté mezi davy cestujících jako v sevření rodinného kruhu. Ukázaly to první dvě inscenace festivalu New Opera Days Ostrava. (...) Operní bienále pořádané Ostravským centrem nové hudby freneticky uvádí stále nová, neokoukaná či jinak jedinečná díla. Stejně jsou na tom koncertní Ostravské dny, které se s ním střídají. K oběma patří hektický způsob zkoušení na několik směn, při němž si účinkující takřka neodpočinou. (...) Devadesátiminutová opera Superflumina je v podstatě monodramatem, jež stojí na sólovém výkonu mezzosopranistky Anny Radziejewské. (...) V ostravském Divadle Jiřího Myrona byl její výkon prostě fantastický, výrazově nesmírně působivý a zároveň podtrhující skutečnost, že Sciarrinovy opery vycházejí z belcantových kořenů. Vzdechy, šeptání, sípání i výkřiky je potřeba skutečně zpívat a nepomáhat si při nich mluveným slovem: Radziejewská tyto požadavky splňuje bezezbytku. Vynikajícími partnery jsou jí orchestr i sbor Canticum Ostrava vedený Jurijem Galatenkem. (...) Zatímco Superflumina měla střízlivý divadelní tvar, který jen podtrhl hudbu, Ibsenova klasika Přízraky se dočkala opačného ztvárnění. Postavy v naddimenzovaných kostýmech připomínají velké loutky či odosobněné typy z italské commedie dell’arte. (...) Do stylizace režiséra Jana Nebeského a výtvarnice Jany Vlachynské vstupuje hudba Matouše Hejla hned banální předehrou. Často umlká, v nečekaných chvílích se však vynořuje jako nedílná a rovnocenná součást komplexního divadelního díla. (...) Hejlova hudba hraje v Přízracích větší roli, než se může zdát na první pohled. (...) Hejl se členy divadelního spolku Jedl vytvořili tvar blízký komplexnímu uvažování vloni zesnulého nizozemského skladatele Louise Andriessena. Opera zde není výsledkem hudebníkovy práce s libretem, ale společné tvorby všech složek, od začátku provázaných na více úrovních."

Boris Klepal

(aktualne.cz, 27. 6. 2022)

Superflumina	Superflumina	Opera Ibsen / Přízraky
Opera Ibsen / Přízraky	Many Many Women	Many Many Women

„Svým způsobem bylo každé dílo osvěžující, neboť přineslo naprosto svébytná řešení, která nelze považovat za povrchní, eklektická či konzumní. (...) S.E.M. Ensemble a Ostravská banda zahráli Kotíkovu skladbu Many Many Women poučeně a spolehlivě. Sám skladatel se ujal jednoho z flétnových partů, odvaha to vzhledem k jeho věku obdivuhodná. Důslednost a nasazení, které Kotík během provedení projevil, si zaslouží respekt a následování. (...) Režie Jo Fabiana využila digitální možnosti velkoplošné projekce, na níž se postupně zobrazovaly různé výtvarné struktury, obrazce a slovní asociace."

Milan Bátor
(klasikaplus.cz, 30. 6. 2022)

„Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. (...) Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále. (...) Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách. (...) Obrovské nároky na koncentraci v podobě přesných nástupů a spolehlivé souhry zajistil perfektním způsobem připravený, iniciativní a nadšený dirigent Jiří Rožeň. (...) Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“

Milan Bátor

(klasikaplus, 1. 7. 2022)

„Uvedení opery Prometeo významného italského skladatele 20. století Luigiho Nona zakončilo ve čtvrtek Dny nové opery Ostrava (NODO). Šesté bienále potvrdilo, že moravskoslezská metropole je pulsujícím centrem soudobé hudby v České republice a Praha zůstává pouhou periferií. (...) Vrcholem letošního NODO bylo bezesporu uvedení klíčového Nonova díla, jež nepřináší jen známý řecký mýtus o pokroku, o víře v nutnost pomáhat slabším a pozvedat je i o neochotě se podřizovat diktátu autority zneužívající svou moc i za cenu nesmírného nekonečného utrpení, přičemž nemusí jít jen o olympské bohy v čele s Diem, který po ruské invazi na Ukrajinu nabyl na významu. (...) Nono tak zůstává aktuální i nyní, v době přeplněné informačním šumem a fake news."

Alex Švamberk

(novinky.cz, 1. 7. 2022)