„Spojily se v něm Hábovy krajně levicové názory s antroposofismem, jehož horlivým vyznavačem byl po celý život, a křesťanským mesianismem. Obraz dělníků rozmlouvajících o svých právech a lepší budoucnosti prolínají diskuse mezi Kristem, Arimanem a Luciferem, a celá opera končí oslavou Kristova království,“ píše v recenzi portálu novinky.cz Radmila Hrdinová a pokračuje. „Hábova opera byla uvedena jen dvakrát v rámci festivalu NODO, pro běžného posluchače by nejspíš byla příliš náročným soustem. Ale její nastudování patří k vrcholu operní sezóny i vynikajícího festivalu přinášejícího do až příliš poklidného domácího operního života potřebné impulzy a kontext světovosti.“