DETAIL INSCENACE

Vizuálně vyhraněný sochař a malíř Jaroslav Róna (nar. 1957 v Praze) patří k iniciačním členům skupiny Tvrdohlaví, která od svého vzniku v roce 1987 na sebe a své členy strhává neutuchající pozornost. Současně byla skupina jedním z klíčových nositelů české postmoderní umělecké revoluce 80. let, která vrátila do hry klasická média vizuálního umění a otevřela nekonečný prostor pro interpretace, citace a okouzlení rozličnými formami, tvary a náměty napříč světem a časem. Což Jaroslav Róna s nesmírnou chutí a invencí dělá dodnes. Současně je však nutné zdůraznit jeho navýsost charakteristický malířský rukopis, s temnými barvami a příběhy, které nás vracejí do doby, kdy se rozhodovalo o moderním umění a o modernistickém směřování lidstva vůbec. Stejně vyhraněný rukopis má však Jaroslav Róna i v sochařských realizacích a je věčná škoda, že právě Ostrava – narozdíl od Prahy, Brna, Bratislavy a Liberce – reprezentativní sochu tohoto českého klasika nemá. Je tedy krásné, že alespoň sedm Rónových obrazů se vloudilo do foyeru ostravského Divadla Antonína Dvořáka a uhrane diváky estetikou souznící s představou ocelového města a vzpomínek na budoucnost. Rónovy obrazy mají mnoho dobrých vlastností a jednou z nich je schopnost probudit divákovu představivost, v níž se mísí stopy literatury, poezie, filozofie, malířství, vizí i snů, zkrátka představ o světě, ve kterém bychom snad chtěli žít, ale on nám věčně uniká mezi prsty zapomnění. Rónovy obrazy nás do něj znovu a znovu vrací. Je tedy jen na každém z nás, zda malířovo snění o věčných návratech se stane i naší (ne)možnou skutečností.

Kurátor výstavy Martin Dostál

V rámci vernisáže proběhne křest katalogu výstav GALERIE SOUČASNÉ MALBY 2017 – 2024.