REKONSTRUKCE DAD

REKONSTRUKCE DIVADLA ANTONÍNA DVOŘÁKA

Na konci června 2025 započala v budově Divadla Antonína Dvořáka modernizace horní sféry jevištních technologií, která probíhala od července do listopadu 2025.

Jednalo se o natolik zásadní rekonstrukci, že se divadlo muselo uzavřít. Bylo to už 25 let, co se divadlo otevřelo po poslední velké rekonstrukci. Dostalo zbrusu nové technologie, rozrostlo se o zcela zásadní přístavbu s novou zkušebnou a nahrávacím studiem a prošlo významnou digitalizací. Otevření proběhlo na Silvestra přímým přenosem představení inscenace Zlaté rouno v České televizi.

Za uplynulé čtvrt století jsme toho samozřejmě spoustu obnovili, opravili či modernizovali. Namátkou: jeviště Divadla Antonína Dvořáka má kompletně modernizovaný světelný park, kdy jsme přešli z konvenčních a nehospodárných světel na inteligentní svítidla s technologií LED. I zvukaři několikrát měnili technologie elektroakustiky, a to jak na jevišti, tak i v našem špičkovém nahrávacím studiu, jehož parametry patří mezi to nejlepší, co lze v České republice najít. Zásadní proměnou prošla multimediální produkce. Její výsledky mohou diváci nejčastěji vídat v podobě videoprojekcí.

Zatímco všechny uvedené výměny a modernizace bylo možné realizovat během běžného divadelního provozu nebo během divadelních prázdnin, nyní se jednalo o akci takového rozsahu, že jsme byli nuceni nechat divadlo zavřené celé čtyři měsíce a v pátém měsíci pracovat v takzvaném zkušebním režimu. Jakmile jsme v červnu odehráli poslední představení, museli jsme kompletně odstrojit celé jeviště: uklidit reflektory, kabeláž, ošacení, reproduktory a prostorové mikrofony, strojní vybavení i ovládací pulty jevištní technologie. Také jsme důkladně zakonzervovali hlediště, aby nedošlo ke znečištění či poškození sedadel.

Na samém začátku divadelních prázdnin došlo k předání Divadla Antonína Dvořáka generálnímu dodavateli celé modernizace, brněnské firmě GRADIOR TECH. U předání byli také oba subdodavatelé – ostravský NORTECH a pražský EXCON. Tyto firmy čekalo kompletní odstrojení horní sféry jevištní technologie. Všech 47 tahů, motorových i ručních, se muselo odstranit, a to včetně veškerého příslušenství. Bylo zapotřebí hodně řezání a svařování, z divadla zmizelo několik stovek tun převážně oceli, ale i strojního vybavení, jako jsou motory, převodovky či ovládací skříně těchto technologií.

Poté nastoupili specialisté na zvýšení statické únosnosti ocelové konstrukce, na níž byly následně osazeny nové tahové jednotky. Vzhledem k tomu, že jsme několikanásobně navýšili nosnost tahů, museli jsme tuto konstrukci posílit o dodatečné vzpěry uchycené pomocí chemických kotev do samotné stavební části jeviště. Jen pro představu: rekonstrukcí jsme zvýšili nosnost celého provaziště zhruba z pěti tun na dvacet tun.

Po zpevnění celé konstrukce nastal čas instalace nové strojní technologie. Na předním jevišti nyní máme 27 motorových tahů, každý o nosnosti 500 kg. Na zadním jevišti jsou rovněž všechny tahy motorové, přičemž zde postačuje nosnost 160 kg na jednu tahovou jednotku.

První novou inscenací, kde už nový systém s možností vyšší zátěže i vyšší operabilitou využil scénograf Petr Vítek, byla činoherní adaptace Dostojevského románu Idiot. Premiéra se konala 10. ledna 2026.