(2.10.1919 Mladá Boleslav okr. Mladá Boleslav – 5.8.2005 Stará Turá, okr. Nové Mesto nad Váhom, Slovenská republika), divadelní a filmový herec

F. Š. se narodil v Mladé Boleslavi v rodině prokuristy automobilky Laurin & Klement Františka Š. a jeho manželky Eleonory. Po maturitě na mladoboleslavské reálce (1937) začal na otcovo přání studovat Vysokou obchodní školu v Praze (1937–39), kterou však nikdy nedokončil. Po uzavření vysokých škol nacisty se za druhé světové války živil jako úředník (Mladá Boleslav, Praha, Zvěřínek, Náchod), veškerý svůj volný čas však již tehdy věnoval ochotnickému divadlu (členem ochotnického spolku Osvěta v Náchodě).
U divadla se F. Š. objevil prvně ve svých 12 letech, když si v Mladé Boleslavi zahrál s místním ochotnickým spolkem Kolár hlavní roli v Tylově hře Nalezenec. Profesionálně nastoupil k divadlu jako šestadvacetiletý až po ukončení války v roce 1945, když se rozhodl ukončit svou úřednickou dráhu a zasvětit život múzám. Na základě inzerátu a úspěšně vykonaných zkoušek byl F. Š. s maximálním počtem bodů vybrán mezi 200 uchazeči a přijat jako elév do hereckého Studia při Zemském divadle v Liberci. Práce ve Studiu, braná jako polozaměstnání, donutila mladého herce přijmout i post tiskového referenta a korepetitora činohry. Působení v hereckém Studiu Zemského divadla v Liberci (1945–46) bylo pro začínajícího umělce pravou školou hereckého života. Pod režijním dohledem šéfa činohry Jaroslava Novotného a dalších osobností libereckého divadla (herci Eva Fousková a Jiří Vršťala vyučovali jevištní pohyb, širší pohled na tvorbu divadelního představení poskytoval ing. arch. Jiří Procházka ad.) se F. Š. seznámil v praxi s technikou herecké práce.
Revolučnost poválečné doby však přiměla mladého herce opustit po jedné divadelní sezoně liberecké Studio a následovat režiséra J. Novotného do nově založeného agitačního souboru Divadlo Modrá halena (1947–48). Výjezdní charakter divadelního souboru, který se realizoval zejm. produkcemi v továrnách a závodech, umožnil F. Š. získat specifické herecké zkušenosti, které uplatnil po zrušení souboru v roce 1948 při svém prvním profesionálním angažmá v Pardubicích.
Východočeské divadlo v Pardubicích mělo pro herecký růst F. Š. klíčový význam (1948–50). Pod vedením pražských režisérů Jana Škody, Karla Palouše a Oty Ornesta byly v pardubickém oblastním divadle vychovány nové talenty, s nimiž se počítalo při doplňování hlavních hereckých souborů v republice. Velký počet premiér a umělecky zajímavých rolí pomohli i F. Š rozhojnit dosud ne příliš široký herecký rejstřík. V Pardubicích se F. Š. setkal s shakespearovskými postavami, které jej provázely celý herecký život (Falstaff, W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské; Petruccio, W.Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), cizí mu však nebyly ani další postavy klasického repertoáru (Jegor Bulyčov, M.Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí; Bezsemenov, M.Gorkij: Měšťáci).
Působení v Pardubicích F. Š. zviditelnilo v uměleckých kruzích a po dvou tamních sezonách přišla v roce 1950 lákavá nabídka ze Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. F. Š. tuto nabídku přijal, ale poté, co se nepohodl s vedením divadla odešel po roce (1950–51) do Divadla J. K. Tyla v Plzni (1951–1953), aby se po urovnání sporů opětně do Olomouce vrátil (1954–1961). Do moravské metropole netáhly mladého herce pouze větší herecké příležitosti, ale zejm. členka činoherního souboru Zora Rozsypalová (1922–2010), se kterou se seznámil při inscenaci Lavreněvovy hry Hlas Ameriky. Na Staroměstské radnici v Praze spolu dne 17. 9. 1951 uzavřeli sňatek a na počátku roku 1952 založili také rodinu (syn Martin Šec, nar. 13.2.1952, Praha, filmový a divadelní kameraman). V Olomouci se pro potřeby divadla věnoval F. Š. vedle vlastní herecké práce i překladům cizojazyčných her do češtiny (M. A. Bulgakov: Dni Turbinových, Praha 1957; L. D. Agranovič: Čertova říčka, Praha 1958; A. N. Arbuzov: Dům na předměstí, Praha 1960). Sedmileté působení v Olomouci ukončil o prázdninách 1961 a společně s manželkou Zorou Rozsypalovou odešel do Ostravy, kde se stal od 28. 7. 1961 sólistou činohry místního Státního divadla (pevné angažmá 28. 7. 1961–30. 9. 1991).
Do Ostravy přišel F. Š. již jako vyzrálý herec. Za výsostného režijního vedení Radima Kovala (1924–1985) rozehrál na prknech hlavní ostravské scény své intelektuální herectví, ve kterém se snažil nevytvářet roli pouze její vnější nápodobou, ale postihnout zejm. její vnitřní život. Každou roli se snažil zasadit do celkového kontextu hry a konfrontovat jí nejen s myšlením ostatních postav, ale zejména s trendy v soudobém divadelnictví a názory návštěvníků divadla. Herecká vyzrálost a schopnost vcítit se do charakteru jednotlivých rolí jej předurčovaly k široké paletě hereckých úloh od žánrově drobných a bezvýznamných až po postavy hlavní. Ostravskému publiku se tak za dobu svého více než třicetiletého působení mohl F. Š. představit v dílech světové klasiky (Charley, A.Miller: Smrt obchodního cestujícího, 1962; Marcus Brutus, W. Shakespeare: Julius Caesar, 1964; Kreon, Euripides: Médea, 1965; J. Dorn, A. P. Čechov: Racek, 1965; Kapulet, W. Shakespeare: Romeo a Julie, 1973; Dóže, W. Shakespeare: Othello, 1985; Starý kníže, L. N. Tolstoj: Vojna a mír, 1987 ad.), stejně jako v dílech českých autorů (Česta, J. K. Tyl:Drahomíra, 1964; Josef Gross, V. Havel: Vyrozumění, 1965; biskup pražský Dobeš z Bechyně, J. Hilbert: Falkenštejn, 1968; Kochan, F. Hrubín: Oldřich a Božena, 1968; Otec Scholastykus, J. Drda: Hrátky c čertem, 1973; Otec, K. Čapek: Matka, 1974; Jan Hlubina, F. Šrámek: Měsíc nad řekou, 1974; Strojmír, J. Zeyer: Raduz a Mahulena, 1978; Jan XXIII., J. K. Tyl: Jan Hus, 1980; aj.). Životními rolemi F. Š. se na ostravském jevišti stali lord komoří Thomas More v Boltově Člověku pro všechny časy (1963), Quentin v Millerově hře Po pádu (1964), prezident von Walter v Schillerových Úkladech a lásce (1967) a farář Kašpar Zachar v Boučkově Noci pastýřů (1984). Na konci září 1991 odešel F. Š. na zasloužený odpočinek, ale se svou mateřskou scénou spolupracoval i v následujících letech (Komorník, F. Dürrenmatt: Návštěva staré dámy, 1998)). Poslední rolí, kterou v Ostravě vytvořil byl D´Artagnan ve hře E. Rostanda Cyrano z Bergeracu (2000). Kariéru F. Š. neblaze poznamenal jeho občanský postoj v krizových letech 1968/69, kdy byl za své sympatie s obrodným procesem obsazován pouze do menších a relativně bezvýznamných rolí. V souvislosti s jeho názory mu byl rovněž zamezen vstup do televize, rozhlasu a filmu. V závěru své divadelní kariéry byl F. Š. oceněn Křišťálovou růží na svůj přínos poezii (1997). Na konci života zpracoval F. Š. své vzpomínky na atmosféru u olomouckého divadla na počátku 50. let (román Sezona vyšel v roce 2005 po smrti autora).
Kromě divadla se F. Š. věnoval okrajově i televizi a filmu. S filmem začal spolupracovat na počátku 50. let, kdy debutoval postavou gestapáka Bohneho se snímku z období druhé světové války s názvem Malý partyzán (1950). Díky mimopražským divadelním angažmá a jiným než hereckým aktivitám se na filmové plátno vrátil až na počátku 60. let v rolích důlního inženýra (Začít znova, 1963) a Dostála v komedii Neobyčejná třída (1964). Po letech normalizace mu herecké příležitosti nabídla až nová éra po roce 1989, kdy se objevil např. ve snímcích Odsouzen k životu (1991) nebo Sjezd abiturientů (2000), diváci se jej však nejvíce zapamatovali jako vlídného kavárenské průvodce ve Lipusově a Vávrově televizním cyklu Šumná města (1995–2004). Naposledy se F. Š. objevil před filmovou kamerou ve snímku Milenci a vrazi (2004), kde ztvárnil nevelkou úlohu umírajícího správce domu.
F. Š. zemřel 5. 8. 2005 během letní dovolené ve Staré Turé na Slovensku. Poslední rozloučení s hercem proběhlo v úzkém rodinném kruhu v Praze-Ďáblicích, ostravská kulturní veřejnost mu mohla vzdát svůj hold při vzpomínkovém aktu v Divadle Antonína Dvořáka 11. 9. 2005. Ostatky F. Š. si u sebe v Praze ponechal hercův syn, kameraman Martin Šec.

Kamil Rodan

 

Bibl: Sezona. Ostrava 2005, 371 s.

Lit.:Archiv NDM, osobní složka František Šec (1961–2005); Informační dotazník Martina Šece (17. 7. 2011); 60 let Státního divadla v Ostravě, Ostrava 1979.

 

Šec, František. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy (Supplementum č.1), vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Centrum pro hospodářské a sociální dějiny, Ostrava 2011. ISBN 978-80-7368-638-3. s. 174–176.
 

Inscenační tým - Sezóna:
DÁMA S JABLKYČeský překlad
KDYŽ ZPÍVÁ MÁJČeský překlad
BÍLÝ AKÁTČeský překlad

Obsazení - Sezóna:
CYRANO DE BERGERACD´Artagnan
CYRANO DE BERGERACD´Artagnan
LUCERNAŽan
CYRANO DE BERGERACD´Artagnan
LUCERNAŽan
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMYKomorník
LUCERNAŽan
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMYKomorník
ČERVENÝ A ČERNÝFarář Chélan
KOČIČÍ HRAČíšník
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMYKomorník
ŠUMAŘ NA STŘEŠEPop
ČERVENÝ A ČERNÝFarář Chélan
KOČIČÍ HRAČíšník
ŠUMAŘ NA STŘEŠEPop
VĚC MAKROPULOSHauk-Šendorf
Lékař
JAK SE VÁM LÍBÍAdam
ŠUMAŘ NA STŘEŠEPop
TŘI MUŠKETÝŘIDe Treville
VĚC MAKROPULOSHauk-Šendorf
Lékař
JAK SE VÁM LÍBÍAdam
ŠUMAŘ NA STŘEŠEPop
TŘI MUŠKETÝŘIDe Treville
HOBIT ANEB CESTA ZA POKLADEMVypravěč
JAK SE VÁM LÍBÍAdam
TŘI MUŠKETÝŘIDe Treville
KUPEC BENÁTSKÝDóže
TŘI MUŠKETÝŘIDe Treville
KUPEC BENÁTSKÝDóže
MANON LESCAUTSlepý žebrák
TŘI MUŠKETÝŘIDe Treville
MACBETHDuncan, skotský král
MANON LESCAUTSlepý žebrák
HAMLETAnglický vyslanec
MACBETHDuncan, skotský král
DR. JOHANN FAUST ...Pan Vágner
FRANK PÁTÝTraugott von Friedemann, prezident státu
HAMLETAnglický vyslanec
HELENKA JE RÁDA ANEB SLAMĚNÝ KLOBOUKGenerál
DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮSir Lawrence Wargrave
HAMLETAnglický vyslanec
IDEÁLNÍ MANŽELHrabě z Cavershamu, rytíř Podvazkového řádu
VOJNA A MÍRStarý kníže, Andrejův otec
OTHELLODóže
OTHELLODóže
PEKAŘ JAN MARHOULŘeditel
RICHARD II.Edmund Langley, vévoda z Yorku, králův strýc
HOŘE Z ROZUMUFilka
KRYSAŘStrumm
NOC PASTÝŘŮKašpar Zachar, rožmitálský farář
OTHELLODóže
PEKAŘ JAN MARHOULŘeditel
RICHARD II.Edmund Langley, vévoda z Yorku, králův strýc
TVRDOHLAVÁ ŽENA A ZAMILOVANÝ ŠKOLNÍ MLÁDENECEzechiel, chudý žid
DŮM SE SEDMI BALKÓNYDon Germán
HOŘE Z ROZUMUFilka
KRYSAŘStrumm
RICHARD II.Edmund Langley, vévoda z Yorku, králův strýc
TVRDOHLAVÁ ŽENA A ZAMILOVANÝ ŠKOLNÍ MLÁDENECEzechiel, chudý žid
VAJÍČKODufiquet
ŽIVOTOPIS MÉHO STRÝCEStrýc nejstarší, Janeček Josef
KRYSAŘStrumm
TVRDOHLAVÁ ŽENA A ZAMILOVANÝ ŠKOLNÍ MLÁDENECEzechiel, chudý žid
TŘINÁCT VŮNÍDědeček
DÁMY A HUSAŘIMajor
MARYŠAFraněk
RVÁČVáňuša, sluha u Pěrekatovových
TŘINÁCT VŮNÍDědeček
CYRANO Z BERGERACUCarbon de Castel - Jaloux
RVÁČVáňuša, sluha u Pěrekatovových
TŘINÁCT VŮNÍDědeček
CYRANO Z BERGERACUCarbon de Castel - Jaloux
LÁSKY HRA OSUDNÁBrighella, zvaný Fichetto, Finochetto, nebo Zane, Bobčinský, Správce Zemljanika
LEŤTE, BÍLÉ LABUTĚDruhý pytlák
RVÁČVáňuša, sluha u Pěrekatovových
SEN SVATOJANSKÉ NOCIKdoulíček, tesař
CYRANO Z BERGERACUCarbon de Castel - Jaloux
LÁSKY HRA OSUDNÁBrighella, zvaný Fichetto, Finochetto, nebo Zane, Bobčinský, Správce Zemljanika
MAŠKARÁDAAdam Petrovič Šprich
SEN SVATOJANSKÉ NOCIKdoulíček, tesař
MAŠKARÁDAAdam Petrovič Šprich
SEN SVATOJANSKÉ NOCIKdoulíček, tesař
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMYLékař
MATKAOtec
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMYLékař
MATKAOtec
ROMEO A JULIEKapulet, hlava dvou znepřátelených rodů
ROMEO A JULIEKapulet, hlava dvou znepřátelených rodů
ÚKLADY A LÁSKAVon Walter, president
MARIE OCTOBREThibaud
MEDEAKreon, vladař v Korintě
PO PÁDUQuentin
SVATÁ JANARichard de Beauchamp, hrabě z Warwicku
VELKÁ PARUKANový generál
DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ (KRVAVÉ KŘTINY)Česta, kněz pohanský
JULIUS CAESARMarcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru
MOLIÉREMarkýz de Charron, pařížský arcibiskup
PŮLDOMEKFred Midway
RODINNÉ SHROMÁŽDĚNÍCharles Piper
ARISTOKRATISadovskij
ČLOVĚK PRO VŠECHNY ČASY (ČLOVĚK PRO KAŽDÉ POČASÍ)Tomáš More
JIZVAArnošt Šeba
SMRT OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHOCharley
VÁLKA S MLOKYŠéfreportér
BEZVÝZNAMNÁ ŽENALord Illingworth
CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍStarší – Fogg
DNES JEŠTĚ ZAPADÁ SLUNCE NAD ATLANTIDOUVladař
JEGOR BULYČOV A TI DRUZÍPavlin, pop
RICHARD III.Král Edvard IV.
Fotografie - Sezóna:
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY
František Šec (Komorník), Veronika Forejtová (Claire Zachanassisová), Stanislav Malý (Koby), Jan Odl (Loby)
Foto: Josef Hradil
ČERVENÝ A ČERNÝ
František Šec (Farář Chélan), Markéta Haroková (Elisa), Stanislav Malý (Pan de Renal)
Foto: Josef Hradil
VĚC MAKROPULOS
Apolena Veldová (Emilia Marty), František Šec (Hauk-Šendorf)
Foto: Josef Hradil
VĚC MAKROPULOS
Apolena Veldová (Emilia Marty), Miroslav Rataj (Jaroslav Prus), František Šec (Hauk-Šendorf)
Foto: Josef Hradil
VĚC MAKROPULOS
František Šec (Hauk-Šendorf), Apolena Veldová (Emilia Marty)
Foto: Josef Hradil
KUPEC BENÁTSKÝ
František Šec (Dóže), Jiří Čapka (Shylock), David Viktora (Salerio)
Foto: Josef Hradil
KUPEC BENÁTSKÝ
Eva Režnarová (Porcie), Alena Sasínová-Polarczyk (Nerissa), Miroslav Rataj (Antonio), Milan Šulc (Tubal), František Šec (Dóže)
Foto: Josef Hradil
HOŘE Z ROZUMU
Jana Vochočová - Lukešová (Natálie Dmitrijevna Smutničková), Karel Bartoň (Platon Michajlovič Smutnička), Václav Antoš (Pan D.), Eva Reiterová (Sofie Pavlovna, jeho dcera), Irena Rozsypalová (Hraběnka Chromecká - vnučka), Eva Kaplerová (Hraběnka Chromecká - babička), František Šec (Filka)
Foto: Josef Hradil
RVÁČ
Zdeněk Žák (Fjodor Fjodorovič Kister, kornet), Miroslav Šalamoun (Praporčík Alexej Sergejevič Kropotkin), František Šec (Váňuša, sluha u Pěrekatovových), Bedřich Kolliner (Sergej Sergejevič Pěrekatov), Karel Bartoň (Poručík Dmitrij Ivanovič Lopuchov), Vlasta Vlasáková (Varja Makarevna Pěrekatovová), Zuzana Fišárková (Táňuša, služebná u Pěrekatovových), Adolf Kohuth (Rytmistr Ivan Vasiljevič Tělegov, pobočník), Jitka Smutná (Máša Pěrekatovová)
Foto: Vladimír Dvořák
CYRANO Z BERGERACU
Karel Bartoň (De Valvert, Kadet), Alexandr Postler (Markýz, Nespokojenec), Přemysl Matoušek (Lignière), Adolf Kohuth (Le Bret), František Šec (Carbon de Castel - Jaloux)
Foto: Vladimír Dvořák
LÁSKY HRA OSUDNÁ
Jaromír Šalamoun (Dottore Baloardo, Inspektor Luka Lukič), František Šec (Brighella, zvaný Fichetto, Finochetto, nebo Zane, Bobčinský, Správce Zemljanika), Jan Filip (Trivalin, Hejtman), Miroslav Horák (Scaramouche, Dobčinský, Soudce Ljapkin - Ťapkin)
Foto: Vladimír Dvořák
LÁSKY HRA OSUDNÁ
František Šec (Brighella, zvaný Fichetto, Finochetto, nebo Zane, Bobčinský, Správce Zemljanika), Zora Rozsypalová (Zerbine, Anna), Zuzana Töpferová (Isabella, Marja), Miroslav Horák (Scaramouche, Dobčinský, Soudce Ljapkin - Ťapkin), Jiří Čapka (Giles, zvaný Peppe Nappa, Chlestakov)
Foto: Vladimír Dvořák
LÁSKY HRA OSUDNÁ
František Šec (Brighella, zvaný Fichetto, Finochetto, nebo Zane, Bobčinský, Správce Zemljanika), Jan Filip (Trivalin, Hejtman), Miroslav Horák (Scaramouche, Dobčinský, Soudce Ljapkin - Ťapkin)
Foto: Vladimír Dvořák
MAŠKARÁDA
František Šec (Adam Petrovič Šprich), Jan Vlasák (Afanasij Pavlovič Kazarin)
Foto: Vladimír Dvořák
MAŠKARÁDA
František Šec (Adam Petrovič Šprich), Alexandra Gasnárková (Baronesa Štralová)
Foto: František Krasl
MATKA
František Šec (Otec), Karel Bartoň (Jiří), Alexandr Postler (Ondřej), Anna Kratochvílová (Matka), Stanislav Šárský (Petr)
Foto: František Krasl
MATKA
František Šec (Otec), Stanislav Šárský (Petr), Anna Kratochvílová (Matka), Bedřich Kolliner (Starý pán)
Foto: František Krasl
MATKA
František Šec (Otec), Alexandr Postler (Ondřej), Karel Bartoň (Jiří), Stanislav Šárský (Petr)
Foto: František Krasl
MATKA
František Šec (Otec), Stanislav Šárský (Petr), Bedřich Kolliner (Starý pán), Anna Kratochvílová (Matka), Jan Vlasák (Kornel), Alexandr Postler (Ondřej)
Foto: František Krasl
MATKA
Stanislav Šárský (Petr), František Šec (Otec)
Foto: František Krasl
ROMEO A JULIE
František Šec (Kapulet, hlava dvou znepřátelených rodů), Alexandra Gasnárková (Julie, Kapuletova dcera), Adolf Kohuth (Romeo, Montekův syn), Vlasta Vlasáková (Paní Kapuletová)
Foto: František Krasl
ROMEO A JULIE
Bedřich Kolliner (Bratr Jan, mnich z téhož řádu), Milena Asmanová (Juliina chůva), František Šec (Kapulet, hlava dvou znepřátelených rodů), Vlasta Vlasáková (Paní Kapuletová), Jan Vlasák (Tybalt, synovec paní Kapuletové)
Foto: František Krasl
ROMEO A JULIE
Karel Bartoň (Paris, mladý šlechtic, vévodův příbuzný), František Šec (Kapulet, hlava dvou znepřátelených rodů), Alexandra Gasnárková (Julie, Kapuletova dcera), Vlasta Vlasáková (Paní Kapuletová)
Foto: František Krasl
JULIUS CAESAR
Tomáš Šolc (Lucius, Brutův sluha a podřízený), František Šec (Marcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru)
Foto: František Krasl
JULIUS CAESAR
František Šec (Marcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru), Zora Rozsypalová (Porcie, Brutova žena)
Foto: František Krasl
JULIUS CAESAR
František Šec (Marcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru), Miroslav Horák (Cassius, spiklenec proti Juliu Caesaru)
Foto: František Krasl
JULIUS CAESAR
Radim Koval (Octavius Caesar, triumvir po smrti Julia Caesara), František Šec (Marcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru)
Foto: František Krasl
JULIUS CAESAR
František Šec (Marcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru), Václav Procházka (Marcus Antonius, triumvir po smrti Julia Caesara)
Foto: František Krasl
JULIUS CAESAR
Přemysl Matoušek (Ligarius, spiklenec proti Juliu Caesaru), František Šec (Marcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru)
Foto: František Krasl
ČLOVĚK PRO VŠECHNY ČASY (ČLOVĚK PRO KAŽDÉ POČASÍ)
František Šec (Tomáš More)
Foto: František Krasl
ČLOVĚK PRO VŠECHNY ČASY (ČLOVĚK PRO KAŽDÉ POČASÍ)
Jiřina Froňková (Margareta Morová), Dagmar Veselá (Alice Morová), Radim Koval (Král), František Šec (Tomáš More)
Foto: František Krasl
ČLOVĚK PRO VŠECHNY ČASY (ČLOVĚK PRO KAŽDÉ POČASÍ)
František Šec (Tomáš More), Bedřich Kolliner (Kardinál Wolsey)
Foto: František Krasl
ČLOVĚK PRO VŠECHNY ČASY (ČLOVĚK PRO KAŽDÉ POČASÍ)
František Šec (Tomáš More), Zdeněk Dřevojánek (Tomáš Cromwell)
Foto: František Krasl
ČLOVĚK PRO VŠECHNY ČASY (ČLOVĚK PRO KAŽDÉ POČASÍ)
František Šec (Tomáš More)
Foto: František Krasl
ČLOVĚK PRO VŠECHNY ČASY (ČLOVĚK PRO KAŽDÉ POČASÍ)
Jiřina Froňková (Margareta Morová), Dagmar Veselá (Alice Morová), Stanislav Malý (William Roper), František Šec (Tomáš More)
Foto: František Krasl
RICHARD III.
Anna Kratochvílová (Královna Alžběta), František Šec (Král Edvard IV.)
Foto: František Krasl

Audio-video ukázky