 |
Celou dosavadní Žižkovu tvorbu provází téma "zanikajících světů" a násilně proměněného prostředí v jakémsi "výchozím stavu". Žižka tematizuje obrazem proces nevratných změn v postindustriální krajině i její postupně se vytrácející svébytnou identitu. Skrze osobitý vizuální jazyk svého mnohovrstevnatého fotografického dokumentu reflektuje realitu a s osobní účastí ji převádí do vizuálních znaků a metafor. Na bázi autorsky subjektivního principu přináší svědectví o životě. Výrazným rysem jeho fotografií bývá prvek absurdity, nadsázky a tragikomiky. Neutíká k vyhledávání novostí, cizokrajných zvláštností a exotiky, poznává sám sebe i své umělecké ambice, nejčastěji v krajině Ostravska a Těšínského Slezska.
Výstavní projekt je realizován ve spolupráci s ITF FPF SU v Opavě.
|