DETAIL INSCENACE

Jiří Hanke ve svém celoživotním díle pracuje s dlouhodobými cykly, trvajícími často mnoho let. Předchází jim dlouhá a promyšlená příprava. Vzpomeňme alespoň ty nejzásadnější. Trojice různých souborů věnovaných rodnému městu: Kladno (1974–1981), Kladno (1973–1989), Kladno (1988–1989) nebo Lidé z Podprůhonu (1974–1989), ve kterém dokumentoval mizející dělnickou periferii, Stop time (1974–) z prostředí hudebníků, či portrétové výpovědi rodičů a svých dětí Otisky generace (1986–). Nejinak tomu bylo u cyklu Pohledy z okna mého bytu (1981–2003). Jako zaměstnanec Státní spořitelny měl v budově přidělený služební byt. Ložnice byla umístěna směrem do ulice, postel stála přímo pod oknem. Každé ráno, když se probudil a zvedl se, otevřel se mu výhled, který doslova formoval jeho celý den. Někdy pršelo, byla mlha nebo svítilo slunce a v těchto různých světelných podmínkách se dole na ulici děly různé věci. To by se dalo přeci fotografovat. (...)

Soubor Pohledy z okna mého bytu má několik rozměrů. Výrazný politický a ironický aspekt Prvních májů a vlajek u starších snímků střídá hledisko výrazně obrazově emotivní, plné světelných impresí a abstrakcí. I přesto působí soubor jako celek velice kompaktně. K výrazné, téměř grafické, stylizaci se Hanke dostává až později. Období mezi jednotlivými snímky se prodlužuje, aby nedocházelo k recyklaci již nasnímaných témat a výjevů. (...) Celý text kurátora k přečtení ZDE.

Lukáš Horký, kurátor