(3. března 1924 – 27. ledna 2006)
1980–1988 šéfrežisér opery v SDO
Rudolf Málek pocházel z Mohelna na Vysočině. Nejprve studoval v Praze konzervatoř, pak filozofickou fakultu, a v roce 1950 absolvoval operní režii na AMU. Ještě během studií působil v Ústí nad Labem, v letech 1950–1951 jako asistent režiséra ND Ferdinanda Pujmana na AMU. Poté nakrátko přešel do Brna, aby se v letech 1952–1955 vrátil do Prahy coby šéf uměleckého provozu v Armádní opeře, což byla součást AUSu. Zásadní část své kariéry strávil v Liberci (1955–1980), odkud byl posléze angažován do Ostravy.
Do Ostravy přišel na vrcholu svých tvůrčích sil a velice dobře si porozuměl s dirigentem Václavem Návratem, se kterým v Ostravě vytvořil stabilní tvůrčí dvojici. Dohromady tak uvedli řadu oceňovaných inscenací, např. i v rámci Smetanovského cyklu 1984 – Branibory v Čechách, Čertovu stěnu a Libuši.
Byl všestranným režisérem, který dokázal stejně zručně inscenovat Mozarta – Cosi fan tutte a Dona Giovanniho, italskou romantickou operu – Verdiho Macbetha a Maškarní ples, ale i současná díla uvedená v československých premiérách – Vackova Bratra Žaka či Ceremugova Juraje Čupa.
Jeho režie se staly rovněž „vývozním artiklem“ a ostravská opera s jeho Lohengrinem a Cosi fan tutte hostovala např. ve Španělsku – nebo s Prodanou nevěstou v lotyšské Rize. A tato inscenace české operní klasiky se stala velmi oblíbenou i u ostravských diváků a reprízovala se 10 let (1987–1997). Za jeho nejlepší ostravskou režii byla ale považována Turandot, která spojovala velké výtvarné gesto i propracovanou hereckou drobnokresbu a herecké výkony sólistů vyzdvihovala i kritika.
