Tenorista Richard Kubla (1890–1964) se narodil v Ostravě, kde studoval na Matičním gymnáziu a na veřejnosti vystupoval jako hudebník (zpěv a housle) a ochotnický herec, byl členem prvního fotbalového týmu v Ostravě. Studium práv v Praze nedokončil a odešel do Vídně studovat zpěv. Na tamní Akademii exceloval, a ještě jako studentovi mu bylo nabídnuto angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku! Válka tento záměr překazila a po krátkém angažmá ve štýrskohradecké opeře zakotvil na několik let ve vídeňské Volksoper a stal se miláčkem vídeňského operního publika.
Po rozpadu monarchie přesídlil do Prahy, kde vystupoval nejprve v Novém německém divadle a pak až do roku 1945 v Národním divadle. Během této doby vystupoval i na jiných domácích a zahraničních scénách (např. Mnichov, Budapešť, Alexandria, Istanbul, Káhira, Chicago, Terst). Často se vracel k hostování do Ostravy, kde měl početnou skupinu příznivců. O jeho mezinárodním renomé (mj. gramofonové desky HMV, Esta, Ultraphon) svědčí i přezdívka „český Caruso“ či výčet jmen slavných hvězd, s nimiž účinkoval (Maria Jerizta, Leo SLezak, Fjodor Šaljapin, Selma Kurz, Kristýna Morfová, Ema Destinnová, Marta Krásová). Jeho význam dokládá též umístění urny na pražském Slavíně.
Po roce 1945 byl v rámci čistek v Národním divadle v Praze „odejit“ a živil se koncerty v americké okupační zóně, zpěvem v krematoriu, v zotavovnách ROH, ozdravovnách apod. Po řadu měsíců byl sledován a následně vyšetřován STB, důvodem byla jeho „závadová korespondence“ upozorňující na porušování demokracie v socialistickém Československu. Závěr života strávil v ústraní a s nedůvěrou k okolí. V závěru života se o něj starala jeho pěvecká partnerka Marie Šponarová, protože jeho poslední žena stačila v roce 1947 vycestovat do USA.
Kubla byl třikrát ženat: v letech 1916 až 1920 se svou ostravskou láskou zpěvačkou Ludmilou Maškovou (1890-1976), v letech 1928-1939 se zpěvačkou Vlastou Pešánkovou a nakonec od roku 1940 se známou operní pěvkyní a profesorkou rumunského původu zpěvu Nektar de Flondor.
