Dvořákova Armida na CD


Záznam Dvořákovy Armidy na CD – poprvé na českém a světovém hudebním trhu!
 

Národní divadlo moravskoslezské iniciovalo vydání nekomerčního CD se záznamem poslední opery Antonína Dvořáka ARMIDA. CD vzniklo díky podpoře statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury. 
 
Nahrávka Armida Antonína Dvořáka, opery uvedené v novodobé české premiéře operou Národního divadla moravskoslezského dne 3. května 2012 v Divadle Antonína Dvořáka, byla zaznamenána ve špičkovém obsazení pod vedením dirigenta Roberta Jindry Českým rozhlasem dne 8. listopadu 2012. Záznam byl součástí programu „Operní sezóna“ Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union), který přejalo 15 národních rozhlasových stanic EBU, včetně sítě veřejnoprávních rozhlasů Severní Ameriky a Japonska. Bylo to historicky poprvé, kdy se záznam Českého rozhlasu Ostrava a operního představení z Národního divadla moravskoslezského dostal do prestižní mezinárodní výměnné nabídky záznamů a přenosů z předních operních domů světa: „Záznam představení je po umělecké stránce velice zdařilý, s některými opravdu pozoruhodnými výkony. Ostravská opera tím prokazuje dílu, jeho autorovi i naší kultuře mimořádnou službu,“ uvedla po pořízení nahrávky hudební redaktorka ČRo a členka Hudební skupiny Euroradia Dagmar Henžlíková.
 
Ambicí vydání CD je upozornit světové operní domy na toto poslední pozoruhodné Dvořákovo dílo, zpracovávající mimo jiné evropský námět. Nahrávka je zároveň jedinečným dokumentem současné generace českých pěvců (Dana Burešová, Tomáš Černý, Ulf Paulsen, Martin Bárta, Martin Gurbaľ), je to generace, která paradoxně nemá tolik nahrávek ve srovnání s generacemi předcházejícími. Věříme, že nahrávka vstoupí do historie nahrávek oper Antonína Dvořáka v českém a světovém kontextu a bude tak důstojnou připomínkou 110. výročí úmrtí Antonína Dvořáka.
 
Partneři:
 
 
O OPEŘE
 
Po jednoznačném úspěchu Rusalky (1901) hledal Dvořák další námět k opernímu zpracování. Na počátku roku 1902 mu připomněl Jaroslav Vrchlický, že mu již dříve nabízel své libreto Armida podle Tassova Osvobozeného Jeruzaléma o lásce rytíře Rinalda a pohanské kouzelnice Armidy. Tuto látku již zhudebnily desítky skladatelů, mimo jiné Lully, Händel, Mysliveček, Gluck, Haydn nebo Rossini. Vrchlický epos roku 1887 přeložil do češtiny a brzy na to jej zpracoval i jako operní libreto. Po počátečním Dvořákově odmítnutí o jeho zhudebnění uvažovali Karel Bendl, Zdeněk Fibich a Karel Kovařovic, Vrchlický však stále doufal ve zhudebnění Dvořákem. Libreto splňovalo řadu nároků, které Dvořák měl: jednalo se o námět z celoevropské kultury, obsahovalo mnoho možností pro drobnokresbu prostředí i fantaskní obrazy. Nicméně skladatel měl z kompozice velké obavy. Po velkých peripetiích v souvislosti s textovými změnami operu dokončil a připravil k premiéře v pražském Národním divadle v roce 1904. Přijetí obecenstvem bylo sice příznivé, ale nepovedené inscenační pojetí se stalo předmětem ostré kritiky. Vypětí při přípravě premiéry a zklamání nad výsledkem se podepsalo na Dvořákově zhoršujícím se zdravotním stavu. Skladatel zemřel několik týdnů po premiéře Armidy, 1. května 1904.