ZDENĚK JANOŠEC BENDA : SLASTI MALBY
5.9. 2016 - 27.10.2016
|
|
Zdeněk Janošec Benda
Narozen 28. 8. 1960 ve Frýdku Místku
I když je ostravský malíř Zdeněk Janošec Benda autodidakt, rozhodně ho nemůžeme zařadit mezi insitní autory. Jeho práce souvisí s mystikou a intuicí, proto se mu daří vyhnout se nástrahám konceptuální spekulace. V jeho spontánní malbě se základními tématy bytí nenajdeme žádná klišé, která bývají obvykle spojována s citacemi české mystické a dekadentní tradice. Bendův mysticismus má své kořeny nejspíše ve filozofii Josefa Šafaříka o světě jako tvořivém procesu, kde realita věcí je tvořena účastí. Autorova účast je patrná jak v jeho ilustracích (nejznámější k Miltonovu Ztracenému ráji), tak především v malbách, kde se v lesích a krajinách potkáváme se zvláštními bytostmi a zvířaty. Jeho obrazy diváky vrací do jejich vlastního nitra a bezpečně spouštějí vlnu sentimentality. Janošec Benda se volné malířské tvorbě věnuje sporadicky (pracuje v Divadle loutek Ostrava), proto jsou jeho díla na trhu vzácná.
Výstava se konala ve spolupráci s Art Consultancy s. r. o.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jsou umělci, kteří reagují na jakýkoli vnější podnět. Jejich dílo se jeví jako srozumitelné, protože příběhy, kterými se zaobírají, jsou každému známy, jsou součástí každodenní přítomnosti. Jsou ale také umělci, kteří malují na základě vnitřních proudů a popudů a jejich tvorba není žádnou konkrétní odpovědí, žádnou jednoznačnou otázkou, ale její smysl je sdělován prostřednictvím tajemství, symbolu a mnohoznačnosti. Do které skupiny bychom zařadili dílo Zdeňka Janošce Bendy, o tom asi nebude velkého sporu. Jeho tvorba je však velmi různorodá, pro výstavu v Galerii současné malby bylo vybráno 7 obrazů z poslední doby, letošního roku, vytvářejících jeden celek. O čem umělcovy obrazy hovoří?
Kdybychom byli schopni na tuto otázku výstižně odpovědět, nemusel by Benda již nic malovat. Malířské umění má svůj vlastní jazyk, kterým dokáže účinně promlouvat, aniž by použilo jediného slova. Barvy, tvary a z nich odvozené, organizované struktury, skvrny, plochy, které dále vytvářejí konkrétní prvky či vizuální iluze mají velkou schopnost evokovat významy a pocity. I ty nejjemnější, i ty nejhlubší. To Benda dobře zná a jeho obrazy jsou vyjádřením úsilí tyto významy sdělovat těm, kteří jim chtějí naslouchat. Pokusme se přiblížit k Bendovým obrazům malou procházkou, aniž bychom je vykládali. Protože vyložit je, to je nejlepší způsob jak jejich smysl zabít.
Benda nás zve do přírodního světa. Z univerzálního prostoru, kde nerozeznáváme zemi ani nebe, z prostoru, který nám může být pohledem v korunu stromů bez zemské přitažlivosti, ale se zvuky doléhajícími ze všech stran, jdeme postupně do jeskyně, v níž se odehrávají archetypální obrazy našeho života. Hustou spletí rostlin keřů a větví stromů překrývající téměř celou plochu obrazu spatřujeme drobné siluety převozníka s pasažérem jedoucích loďkou snad řekou zapomnění. Od symbolického černého jezera, zrcadla našeho nevědomí přejdeme pomalu k vodám denního světla, k jezeru, k moři, vzduchu a nadějím, abychom se dostali na začátek výstavy a na konec putování, na temně omamný druhý břeh. Tam můžeme zvažovat, na jakém to břehu jsme se ocitli a jaký je na něm smysl našeho pobývání.
Každý vystavený obraz představuje jediné téma celistvě uchopené v obrazové ploše. Ta není rozbita drobnějšími epizodami, ale přes svou často abstraktní tvář odkazuje vždy k svému jedinému příběhu. Navzdory jednotně působícímu souboru vystavených obrazů, je každý malován jinak. Základní neměnné lidské otázky jsou zpracovávány proměňujícími se výrazovými prostředky. Ty umožňují vytvářet různé významové polohy. Mnozí Bendovi předchůdci či malíři mu blízcí malují stále to stejné, pořád zpřesňují svoji výpověď trvalým ohmatáváním a dotýkáním se podstaty svých témat. Benda je jiný, jeho neklid mu nedovoluje stát na místě, a nutí jej pozorovat svět stále z jiných úhlů, mnohdy protichůdných, někdy nepochopitelných, ale vždy nepřehlédnutelných. Jeho tvorba má své etapy a je dobré, že Benda má potřebu je divákům představovat.
Bývá vzácné, když se potká původní hluboké osobní zaujetí a prožívání s odpovídajícím tvůrčím vyjádřením, ať už hudebním, literárním, výtvarným či jiným. V těch svých nejlepších obdobích se tomuto stavu Benda blíží. A to není málo!
Kurátor výstavy - Martin Klimeš
Vernisáž výstavy:
Fotografie obrazů:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
