ČLÁNEK Z KATEGORIE BALET

 

Marcela Martiníková se narodila 31. října 1940 v Opavě. Byla žačkou Borise Slováka, v roce 1958 absolvovala pražskou taneční konzervatoř. Po absolutoriu byla do roku 1964 angažována v baletu Státního divadla Ostrava pod vedením Emmericha Gabzdyla. Dobré fyzické dispozice a vyspělá technika jí záhy umožnily interpretovat velké role v Gabzdylových choreografiích, například Kateřinu v Prokofjevově Kamenném kvítku (1958), Mášenku v Čajkovského Louskáčkovi (1959), Claricu v Burghausrově Sluhovi dvou pánů (1959), Felicianu v Kupkově Florelle (1960), Desdemonu v Hanušově Othellovi (1963).

 

Foto: Sluha dvou pánů (1959), Marcela Martiníková (Clarice), Ivan Mičola (Silvio)

Obrat v její taneční dráze způsobilo setkání s Pavlem Šmokem, který byl v roce 1961 angažován ve Státním divadle Ostrava jako druhý choreograf. Mladý umělec, hledající vlastní, netradiční umělecký výraz, nalezl v Martiníkové přizpůsobivou spolupracovnici a interpretku stěžejních rolí svých choreografických výtvorů. Například Candelas v de Fallově Čarodějné lásce (1963) a Svědomí v Bukového Hirošimě (1964). K plnému rozvinutí její umělecké osobnosti došlo během angažmá v Baletu Praha (1964–1970), kam následovala Pavla Šmoka hned po založení tohoto experimentálního souboru. V hlavních rolích jeho repertoáru, v Bartókově Podivuhodném mandarinovi (1964), ve Freskách Bohuslava Martinů (1965), Mingusově Sněti (1966) aj., se vypracovala v dokonalou tanečnici, jejíž výkony byly vysoce hodnoceny i na zahraničním turné souboru. Jejím interpretačním vrcholem se stala čtyřrole Matky-Milenky-Inspirace-Smrti ve Šmokově choreografii Janáčkových Listů důvěrných (1969).

 

Florella (1960) S Albertem Janíčkem (Belardo)

Podivuhodný mandarin (1961) Marcela Martiníková (Dívka velkoměsta), Bohuslav Pašek (Mandarin)

Čarodějná láska (1963) Marcela Martiníková (Candela), Rudolf Brom (Carmelo), foto ze zkoušky

Pygmalion (1963) Albert Janíček (Sochař), Marcela Martiníková (Modelka), foto ze zkoušky

Po zániku Baletu Praha v roce 1970 tančila dvě sezony (opět pod Šmokovým vedením) v Basileji. V letech 1972–1988 byla sólistkou baletu Národního divadla. Za rok 2016 získala Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství.