ČLÁNEK Z KATEGORIE AKTUALITY

 

Ivo Klimeš (*3. 4. 1932 Opava – †27. 9. 2025 Ostrava)

 

 

Opavský rodák ukončil studia v ateliéru profesora Bohuslava Fuchse na Fakultě architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně roku 1957. V nelehkém období konce padesátých let nastoupil do Stavoprojektu v Ostravě, ale postupně se vypracoval na pozici vedoucího projektanta v Ateliéru 2 se specializací na veřejné a kulturní stavby. Po roce 1989 se stal zakládajícím členem České komory architektů a rovněž se habilitoval jako docent na Fakultě architektury VUT v Brně. Jeho profesní dráhu provázely četné úspěchy v architektonických soutěžích. Klimešovy soutěžní návrhy divadel přinesly pokrokové návrhy variabilních divadelních prostorů umožňujících nové inscenační postupy a jsou dnes již nedílnou součástí našeho kulturního dědictví.

Vítězství v soutěži na nové ostravské operní divadlo (1959) pak nasměrovalo Klimešovu mimořádnou a do velké míry specializovanou kariéru. Přestože se projekt z finančních důvodů nakonec nerealizoval, specializace na architekturu divadelních budov, koncertních sálů a dalších staveb pro kulturu, zůstala. Doložil to mnoha dalšími úspěchy v dalších architektonických soutěžích, ale i čtyřmi výraznými realizacemi na poli divadelních staveb. Kromě novostavby mosteckého divadla a přestavby opavského divadla stál také u dvou zásadních rekonstrukcí obou ostravských divadelních budov Národního divadla moravskoslezského.

 

V šedesátých letech vypracoval Ivo Klimeš návrh na dostavbu Divadla Antonína Dvořáka, počítající s přestavbou celého exteriéru, a s výraznými dispozičními úpravami. Vyřešil nově provozní prostory, přibyly nové zkušebny, baletní sál, sklady kulis i herecké šatny a v přízemním foyeru vznikla galerie bust osobností ostravského divadla. Zůstal zachován historický ráz průčelí budovy, zatímco přístavbu a zadní část osázel žulovou fasádou.

 

Byl rovněž autorem návrhu na obnovu Divadla Jiřího Myrona po zničujícím požáru roku 1976. Rekonstrukce trvala 10 let a svými úvahami nad vzhledem budovy směřoval k harmonickým kompozicím s důrazem na válcové či oválné formování těles. Podařilo se mu do jisté míry překonat limity tehdejší architektonické praxe a vtělit divadlu za spolupráce s Radimem Ulmannem osobitou podobu. Slovy režiséra Radovana Lipuse: „Obě divadla, dotýkaná talentem a citem architekta Ivo Klimeše, patří v nesnadné Ostravě k životodárným místům. Jsou duši posilou a srdci k potěše.“

 

S úctou vzpomínáme.