DETAIL INSCENACE

Libreto inspirované stejnojmennou hrou Carla Gozziho (1720–1806) z roku 1762 napsali Giuseppe Adami (1878–1946) a Renato Simoni (1875–1952)

Hudební nastudování Marek Šedivý
Režie Rocc

Konec roku 2024 nám i celému uměleckému světu přináší mimořádnou pietní vzpomínku; 29. listopadu uplyne již 100 let od úmrtí jednoho z nejslavnějších operních velikánů Giacoma Pucciniho. V jistém smyslu toto výročí též vymezuje 100 let od vzniku jeho mistrovské opery Turandot, jež v čase
skladatelova skonu zůstala ležet těsně před svým dokončením na jeho pracovním stole. Podle Pucciniho náčrtků dílo následně dokončil jeho žák Franco Alfano a právě v této nejznámější verzi je uvedeme i my.

Přestože Turandot vznikla až ve čtvrtině 20. století, představuje absolutní vrchol majestátnosti italské operní tradice století předešlého. Hudebně se v ní spojuje bohatá orchestrace, brilantní vokální melodika, jakož i dobová evropská fascinace východními kulturami. Opera odehrávající se v čínském císařském městě Pekingu vypráví příběh tajemné princezny Turandot, jež své nápadníky staví před smrtící výzvu: vyřešit tři hádanky, nebo čelit popravě. Příchod neznámého a nebojácného prince Kalafa pak rozpoutá příběh lásky, oběti a vykoupení. Dílo divákům předkládá témata moci, touhy a proměnlivé povahy lásky.

Puccini i ve své poslední opeře nezpochybnitelně stvrdil svůj jedinečný talent pro psaní melodií, jež hluboce rezonují s publikem; důkazem za všechny je jedna z nejslavnějších árií celého operního repertoáru: „Nessun dorma…“

Turandot je dodnes zásadní a milovanou součástí operního repertoáru okouzlující zkušené nadšence i operní nováčky svou majestátní hudbou, brilantními melodiemi, dramatickou intenzitou a nadčasovým příběhem lásky, která vítězí nad vším.

Uvádíme v italském originále s českými a anglickými titulky

Mediální partneři: