DETAIL INSCENACE

Pět let zachycoval Jan Mihaliček mizející záblesky magična a tajemna masopustů. Ty se podle něj vzdálily od původního významu rituálu a znovuožívají především v podobě vizuálně zajímavých setkání velkého množství lidí a masek navazujících sice na původní tradice, ale již většinou bez přítomnosti onoho silného duchovního prvku. Přestože se jedná o velmi barevnou podívanou, černobílé fotografie svojí monochromatičností odkazují k někdejším tradicím a imaginaci tohoto svátečního období. Fotografie z tohoto cyklu vznikaly během posledních šesti let, včetně jednoho roku „covidového“, na pěti různých lokacích od Blatné po asi nejnavštěvovanější karneval v Roztokách u Prahy.

Masopust je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus. V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály.

Výstava je realizována za podpory Statutárního města Ostrava, spolku 400 ASA a Slezské univerzity v Opavě (prostřednictvím grantu SGS/1/2024).