ČLÁNEK Z KATEGORIE MUZIKÁL

 

Děj operety KRÁSNÁ HELENA se odehrává ve starém Řecku, těsně před vypuknutím Trojské války. Při rozhodování mezi Venuší, Minervou a Juno zvolí Paris, syn trojského krále, za nejkrásnější bohyni právě Venuši (Offenbachovi libretisté si nikterak nelámali hlavu a ve svých dílech nazývali řecké bohy a bohyně jejich římskými jmény). Venuše totiž Paridovi za odměnu přislíbila lásku „nejkrásnější ženy světa“ – Heleny, dcery vládce bohů a manželky spartského krále Menelaa.

 

Slavný mýtus o Paridovi a Heleně a zaručeně pravých důvodech největší války antického světa vyprávějí ovšem autoři po svém, velmi humornou a rozpustilou formou. Dílo bylo v době svého vzniku zároveň velkolepou satirou na Paříž své doby, pletky na císařském dvoře, lehkomyslnost krasavic, na zálety mocných i žárlivost jejich manželek.

 

Tříaktová opereta KRÁSNÁ HELENA (La Belle Hélène) měla světovou premiéru 17. prosince 1864 v pařížském Théâtre des Variétés. Titul, nadšeně přijatý kritikou i diváky (hned první uvedení dosáhlo zhruba 700 repríz), brzy nastudovala divadla i v dalších metropolích: Vídni, Berlíně, Londýně, ale i v zaoceánském Chicagu. Česká premiéra se uskutečnila v roce 1873 v pražské Švandově aréně na Smíchově. V ostravském NDM měla premiéru v roce 1923.

 

V titulní roli se představila Martina Šnytová, která byla za svůj výkon nominována na Cenu Thálie. Roli Parida alternoval hostující Aleš Briscein, vynikající operní pěvec rovněž navržen za tuto inscenaci na Cenu Thálie. Pod hudebním nastudováním je podepsán Karol Kevický. Choreografie je dílem Tomáše Protivínského. Kromě Martiny Šnytové, Aleše Brisceina a jeho alternanta Petera Svetlíka se v dalších rolích objevili Jan Fišar / Marcel Školout, Libor Olma, Jan Drahovzal / Václav Morys, Pavel Liška a další členové souboru opereta/muzikál.