(23. 12. 1896 Praha – 15. 2. 1959 Praha)
herec a režisér činohry 1925–1927
ředitel 1952/1953
Budovatele a komunistu Antonína Kurše vystřídal na ředitelském postu Drahoš Želenský, vlastním jménem Karel Drápal, ale používal ještě další pseudonym Karel Šohard. Jeho jméno nebylo v Ostravě zcela neznámé, neboť zde působil už od začátku sezóny 1925/1926 do konce roku 1927 jako herec a režisér činohry.
Želenský pocházel z divadelní rodiny, jeho otcem byl Karel Želenský. (A divadelní geny této rodiny můžeme stále vídat, mezi potomky Drahoše Želenského patří třeba herci Olga Želenská nebo David Prachař a jeho syn Jakub.)
Ačkoliv se vyučil automechanikem, už od sedmnácti let vystupoval v ochotnickém divadelním spolku Dobrovský. Profesionální hereckou kariéru začal v roce 1913 u společnosti Josefa Burdy, následovalo několik dalších angažmá v pražských divadlech. V roce 1920 přesídlil na dvě sezóny do tehdy nově založeného Moravského divadla v Olomouci, kde se stal šéfem činohry. Po kratším intermezzu v Praze působil tři roky (od 1925/1926 do 1927) v Ostravě v Národním divadle moravskoslezském. Režíroval tu v této době 15 inscenací (mimo jiné třeba Lásky hru osudnou bratří Čapků nebo Dostojevského Bratry Karamazovy) a ztvárnil přes 50 rolí různých charakterů (Petruchia ve Zkrocení zlé ženy, Dimitrije Karamazova v Bratrech Karamazových, Luku v Gorkého Na dně, Harryho Domina v Čapkově R. U. R. a mnoho dalších). Jak to bylo v té době obvyklé, tak k několika inscenacím, které režíroval, také sám vytvořil scénu.
V té době začal s pedagogickou činností, vyučoval v ostravské nedělní Dělnické škole. Kromě toho hrál a režíroval také v kočovné herecké společnosti svého otce, která v roce 1929 přesídlila do Košic, a na Slovensku zůstal Drahoš Želenský přes 20 let. Zprvu byl hercem a režisérem České činohry ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, a když byla v roce 1938 zrušena, pracoval do roku 1945 jako režisér opery a operety. Po roce 1945 vedl v rámci nově založené Nové scény SND činoherní soubor a po jeho zrušení při reorganizaci přišel do Ostravy. I na Slovensku působil jako pedagog: učil na bratislavské konzervatoři a krátce také na Vysoké škole múzických umění.
V divadelním bulletinu Státního divadla v Ostravě o příchodu Drahoše Želenského tehdy Bronislav Křanovský napsal: „Soudruh Želenský neměl v úmyslu ze Slovenska odejít, neboť tam byl velmi oblíben pro své krásné lidské vztahy ke všem spolupracovníkům. Vždyť tam vychoval mnoho významných herců, takřka celou jednu generaci umělců, kteří na něho rádi vzpomínají. Když však byl soudruh Želenský postaven před úkol ujmout se uměleckého vedení Státního divadla v Ostravě, přijal tento úkol, dobře si vědom veliké odpovědnosti. Sotva se v divadle trochu porozhlédl a seznámil s členstvem, ihned se pustil do práce. Připravuje reorganizaci podle sovětského příkladu, aby tak umožnil neustálé zvyšování uměleckého mistrovství a ideové vyspělosti členstva divadla.“
Ředitelem Státního divadla v Ostravě byl pouze jednu sezónu 1952/1953 a své vize o sovětském modelu fungování divadla tedy neměl možnost zcela realizovat. V roce 1953 získal Řád práce a byl jmenován uměleckým ředitelem pražského Národního divadla, kterým byl až do roku 1958, kdy ze zdravotních důvodů odešel do penze. V témže roce byl oceněn titulem zasloužilý umělec. Zemřel o rok později 15. února 1959.
(les, časopis NDM, září/říjen 2020)
Články z webu
Rod Ilji Prachaře je líhní hereckých talentů. Roli dostal už i nejmaldší vnuk František
(4. 4. 2024)
Inscenační tým - Sezóna:
AMERICKÉ TEMPO | Libreto |
ULICE ZPÍVÁ | Překlad |
ADAM A EVA | Režie Scéna |
KLARINA | Režie Scéna |
NÁŠ PAN FARÁŘ | Režie Scéna |
ROZKOŠ POČETNOSTI | Režie |
VINICE PÁNĚ | Režie Scéna |
BAR NA MONTMARTRU | Režie Scéna |
BRATŘI KARAMAZOVI | Režie |
ČEKANKY | Režie Scéna |
GARDOVÝ PORUČÍK | Režie Scéna |
JEJICH ŠTĚSTÍ | Režie Scéna |
KLARINA | Režie Scéna |
NÁŠ PAN FARÁŘ | Režie Scéna |
TAŽNÍ PTÁCI | Režie Scéna |
VINICE PÁNĚ | Režie Scéna |
BAR NA MONTMARTRU | Režie Scéna |
GARDOVÝ PORUČÍK | Režie Scéna |
JINÝ VZDUCH | Režie Scéna |
LÁSKY HRA OSUDNÁ | Režie Scéna |
MLUVÍCÍ OPICE | Režie Scéna |
SESTŘENKA Z VARŠAVY | Režie Scéna |
Obsazení - Sezóna:
ADAM A EVA | Adam Smith, jeho obchodvedoucí |
ANDROKLES A LEV | Kapitán |
GRANDHOTEL NEVADA | Petr |
JE VELKÁ LÁSKA NA SVĚTĚ | Inženýr Jaroslav Tichý |
KLARINA | Kníže Segej Saratov |
LUCERNA | Pan Franc |
NÁŠ PAN FARÁŘ | Pan Cousinet |
OSTROV OPIC | Alikáno |
ÚTĚK | Farář |
VINICE PÁNĚ | Jindřich Lévrier |
ADAM STVOŘITEL | Alter Ego |
BAR NA MONTMARTRU | Savinien la Chambolle |
BRATŘI KARAMAZOVI | Dimitrij Fjodorovič Karamazov (Míťa) |
CYPRIENNA | Adhémar de Gratiquan, lesní adjunkt |
ČEKANKY | Praktikant Plichta |
GRANDHOTEL NEVADA | Petr |
JEJICH ŠTĚSTÍ | Dr. Karel Lanský, univerzitní profesor |
KLARINA | Kníže Segej Saratov |
KOMEDIE V KOSTCE | Pan C. |
KRÁL VÁCLAV IV. | Petr ze Svojšína |
KŘÍDOVÝ KRUH | Ma, mandarin |
LUCERNA | Pan Franc |
NÁŠ PAN FARÁŘ | Pan Cousinet |
PAPÁ | Jan Bernard |
PASEKÁŘI | Ščepán, jejich syn |
PLUKOVNÍK FELT | Hrabě Bertrand de Mauret |
PRŮLOM | Meyer, prokurista starého Levina |
REVOLUCE | František Peřina, kdysi zajatec, bytem u Nikitina, dnes poručík čs. vojska v Rusku |
ŠOFÉR | Jareš, inženýr továrny na auta |
TAŽNÍ PTÁCI | Pojezdný tamtéž |
VINICE PÁNĚ | Jindřich Lévrier |
ZDRAVÁ NEMOCNÁ (MĚKKÝŠ) | Tom Kemp, Dulciin bratr |
BAR NA MONTMARTRU | Savinien la Chambolle |
BEJVÁVALO | František Ninger, malíř pokojů |
BITVA | Sir Herbert Fergan |
ČESKÁ KOMEDIE | Vonka |
DOLFA | Číšník |
DRUHÝ BŘEH | Jan, jeho syn, student |
FARMA POD JILMY | Simeon, jeho druhý syn |
JAN HUS | Václav IV., král český, jeho bratr |
JINÝ VZDUCH | Emil Viták |
KLOUČEK NETYKAVKA | Emil, gigolo v příkaznosti |
LESNÍ PANNA | Isidor Slovíčko, učitelský pomocník |
LUNÉVILLSKÁ ŠVADLENA | Baron de Lussac |
MADAME SANS-GENE | Lefébvre |
MANŽELSTVÍ PANÍ HELENY | Hanuš Franklin, poslanec |
MLUVÍCÍ OPICE | Vikomt |
NA DNĚ | Luka, poutník |
NAŠE MIMINKO | Jimmy Jinks, jeho přítel |
PAPÁ | Jan Bernard |
PASEKÁŘI | Ščepán, jejich syn |
PERIFERIE | Soudce |
POSLEDNÍ VALČÍK | Velkokníže Pavel |
PRINCEZNA PAMPELIŠKA | Honza |
RUR | Harry Domin, centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů |
SESTŘENKA Z VARŠAVY | Archibald Burel |
SMÍR TANTALŮV | Pelops, jeho syn |
ŠPANĚLSKÁ MUŠKA | Jindřich, jejich syn |
VELBLOUD UCHEM JEHLY | Alan Vilím (Alík) |
VELKOKNĚŽNA A ČÍŠNÍK | Albert (Julius), pokojový číšník |
ZELENÁ BOHYNĚ | Doktor Basil Traherne |
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY | Petruchio, šlechtic veronský, Kateřinin ženich |