(23. 12. 1896 Praha – 15. 2. 1959 Praha)

herec a režisér činohry 1925–1927
ředitel 1952/1953

Budovatele a komunistu Antonína Kurše vystřídal na ředitelském postu Drahoš Želenský, vlastním jménem Karel Drápal, ale používal ještě další pseudonym Karel Šohard. Jeho jméno nebylo v Ostravě zcela neznámé, neboť zde působil už od začátku sezóny 1925/1926 do konce roku 1927 jako herec a režisér činohry.

Želenský pocházel z divadelní rodiny, jeho otcem byl Karel Želenský. (A divadelní geny této rodiny můžeme stále vídat, mezi potomky  Drahoše Želenského patří třeba herci Olga Želenská nebo David Prachař a jeho syn Jakub.)

Ačkoliv se vyučil automechanikem, už od sedmnácti let vystupoval v ochotnickém divadelním spolku Dobrovský. Profesionální hereckou kariéru začal v roce 1913 u společnosti Josefa Burdy, následovalo několik dalších angažmá v pražských divadlech. V roce 1920 přesídlil na dvě sezóny do tehdy nově založeného Moravského divadla v Olomouci, kde se stal šéfem činohry. Po kratším intermezzu v Praze působil tři roky (od 1925/1926 do 1927) v Ostravě v Národním divadle moravskoslezském. Režíroval tu v této době 15 inscenací (mimo jiné třeba Lásky hru osudnou bratří Čapků nebo Dostojevského Bratry Karamazovy) a ztvárnil přes 50 rolí různých charakterů (Petruchia ve Zkrocení zlé ženy, Dimitrije Karamazova v Bratrech Karamazových, Luku v Gorkého Na dně, Harryho Domina v Čapkově R. U. R. a mnoho dalších). Jak to bylo v té době obvyklé, tak k několika inscenacím, které režíroval, také sám vytvořil scénu.

V té době začal s pedagogickou činností, vyučoval v ostravské nedělní Dělnické škole. Kromě toho hrál a režíroval také v kočovné herecké společnosti svého otce, která v roce 1929 přesídlila do Košic, a na Slovensku zůstal Drahoš Želenský přes 20 let. Zprvu byl hercem a režisérem České činohry ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, a když byla v roce 1938 zrušena, pracoval do roku 1945 jako režisér opery a operety. Po roce 1945 vedl v rámci nově založené Nové scény SND činoherní soubor a po jeho zrušení při reorganizaci přišel do Ostravy. I na Slovensku působil jako pedagog: učil na bratislavské konzervatoři a krátce také na Vysoké škole múzických umění.

V divadelním bulletinu Státního divadla v Ostravě o příchodu Drahoše Želenského tehdy Bronislav Křanovský napsal: „Soudruh Želenský neměl v úmyslu ze Slovenska odejít, neboť tam byl velmi oblíben pro své krásné lidské vztahy ke všem spolupracovníkům. Vždyť tam  vychoval mnoho významných herců, takřka celou jednu generaci umělců, kteří na něho rádi vzpomínají. Když však byl soudruh Želenský postaven před úkol ujmout se uměleckého vedení Státního divadla v Ostravě, přijal tento úkol, dobře si vědom veliké odpovědnosti. Sotva se v divadle trochu porozhlédl a seznámil s členstvem, ihned se pustil do práce. Připravuje reorganizaci podle sovětského příkladu, aby tak umožnil neustálé zvyšování uměleckého mistrovství a ideové vyspělosti členstva divadla.

Ředitelem Státního divadla v Ostravě byl pouze jednu sezónu 1952/1953 a své vize o sovětském modelu fungování divadla tedy neměl možnost zcela realizovat. V roce 1953 získal Řád práce a byl jmenován uměleckým ředitelem pražského Národního divadla, kterým byl až do roku 1958, kdy ze zdravotních důvodů odešel do penze. V témže roce byl oceněn titulem zasloužilý umělec. Zemřel o rok později 15. února 1959.

(les, časopis NDM, září/říjen 2020)

Články z webu

Rod Ilji Prachaře je líhní hereckých talentů. Roli dostal už i nejmaldší vnuk František
(4. 4. 2024)

Inscenační tým - Sezóna:
AMERICKÉ TEMPOLibreto
ULICE ZPÍVÁPřeklad
ADAM A EVARežie
Scéna
KLARINARežie
Scéna
NÁŠ PAN FARÁŘRežie
Scéna
ROZKOŠ POČETNOSTIRežie
VINICE PÁNĚRežie
Scéna
BAR NA MONTMARTRURežie
Scéna
BRATŘI KARAMAZOVIRežie
ČEKANKYRežie
Scéna
GARDOVÝ PORUČÍKRežie
Scéna
JEJICH ŠTĚSTÍRežie
Scéna
KLARINARežie
Scéna
NÁŠ PAN FARÁŘRežie
Scéna
TAŽNÍ PTÁCIRežie
Scéna
VINICE PÁNĚRežie
Scéna
BAR NA MONTMARTRURežie
Scéna
GARDOVÝ PORUČÍKRežie
Scéna
JINÝ VZDUCHRežie
Scéna
LÁSKY HRA OSUDNÁRežie
Scéna
MLUVÍCÍ OPICERežie
Scéna
SESTŘENKA Z VARŠAVYRežie
Scéna

Obsazení - Sezóna:
ADAM A EVAAdam Smith, jeho obchodvedoucí
ANDROKLES A LEVKapitán
GRANDHOTEL NEVADAPetr
JE VELKÁ LÁSKA NA SVĚTĚInženýr Jaroslav Tichý
KLARINAKníže Segej Saratov
LUCERNAPan Franc
NÁŠ PAN FARÁŘPan Cousinet
OSTROV OPICAlikáno
ÚTĚKFarář
VINICE PÁNĚJindřich Lévrier
ADAM STVOŘITELAlter Ego
BAR NA MONTMARTRUSavinien la Chambolle
BRATŘI KARAMAZOVIDimitrij Fjodorovič Karamazov (Míťa)
CYPRIENNAAdhémar de Gratiquan, lesní adjunkt
ČEKANKYPraktikant Plichta
GRANDHOTEL NEVADAPetr
JEJICH ŠTĚSTÍDr. Karel Lanský, univerzitní profesor
KLARINAKníže Segej Saratov
KOMEDIE V KOSTCEPan C.
KRÁL VÁCLAV IV.Petr ze Svojšína
KŘÍDOVÝ KRUHMa, mandarin
LUCERNAPan Franc
NÁŠ PAN FARÁŘPan Cousinet
PAPÁJan Bernard
PASEKÁŘIŠčepán, jejich syn
PLUKOVNÍK FELTHrabě Bertrand de Mauret
PRŮLOMMeyer, prokurista starého Levina
REVOLUCEFrantišek Peřina, kdysi zajatec, bytem u Nikitina, dnes poručík čs. vojska v Rusku
ŠOFÉRJareš, inženýr továrny na auta
TAŽNÍ PTÁCIPojezdný tamtéž
VINICE PÁNĚJindřich Lévrier
ZDRAVÁ NEMOCNÁ (MĚKKÝŠ)Tom Kemp, Dulciin bratr
BAR NA MONTMARTRUSavinien la Chambolle
BEJVÁVALOFrantišek Ninger, malíř pokojů
BITVASir Herbert Fergan
ČESKÁ KOMEDIEVonka
DOLFAČíšník
DRUHÝ BŘEHJan, jeho syn, student
FARMA POD JILMYSimeon, jeho druhý syn
JAN HUSVáclav IV., král český, jeho bratr
JINÝ VZDUCHEmil Viták
KLOUČEK NETYKAVKAEmil, gigolo v příkaznosti
LESNÍ PANNAIsidor Slovíčko, učitelský pomocník
LUNÉVILLSKÁ ŠVADLENABaron de Lussac
MADAME SANS-GENELefébvre
MANŽELSTVÍ PANÍ HELENYHanuš Franklin, poslanec
MLUVÍCÍ OPICEVikomt
NA DNĚLuka, poutník
NAŠE MIMINKOJimmy Jinks, jeho přítel
PAPÁJan Bernard
PASEKÁŘIŠčepán, jejich syn
PERIFERIESoudce
POSLEDNÍ VALČÍKVelkokníže Pavel
PRINCEZNA PAMPELIŠKAHonza
RURHarry Domin, centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů
SESTŘENKA Z VARŠAVYArchibald Burel
SMÍR TANTALŮVPelops, jeho syn
ŠPANĚLSKÁ MUŠKAJindřich, jejich syn
VELBLOUD UCHEM JEHLYAlan Vilím (Alík)
VELKOKNĚŽNA A ČÍŠNÍKAlbert (Julius), pokojový číšník
ZELENÁ BOHYNĚDoktor Basil Traherne
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENYPetruchio, šlechtic veronský, Kateřinin ženich