Dagmar Radová
Narodila se v roce 1987 na úpatí Krušných hor. V této krajině lesů a komínů se věnovala amatérskému divadlu. Během studia divadelní dramaturgie na JAMU se začala intenzivněji zabývat současnou německojazyčnou dramatikou a autorskou tvorbou. Tyto dvě záliby výrazně ovlivnily volbu témat a přístupů dosavadních teoretických i uměleckých prací. Jako téma své bakalářské práce si zvolila postdramatické rysy v dílech Heinera Müllera a Petera Handkeho. Smysl pro obhájení bakalářského titulu nalezla ve hře rakouského dramatika Wernera Schwaba Lidumor aneb Má játra beze smyslu (režie Ivan Buraj). Autorská inscenace Ofélie: Nelkám! Kontempluji (režie Barbara Herz) získala ocenění za nejlepší ženský herecký výkon (Lucie Končoková) a cenu diváků na festivale FIST 2010 v Bělehradě.
Během magisterského studia absolvovala stáž na Theaterakademie Hamburg, kde se podílela na autorsko-dramaturgické dílně věnované současné německé dramatice, v rámci divadelního festivalu Kaltstart a s režisérkou Mariou Umbach vytvořila scénickou esej na téma Sofoklovy Antigony A. NEVER FOR EVER.
V dramaturgicko-režijním tandemu s Ivanem Burajem vytvořila i svoji absolventskou inscenaci Princ Homburský (Heinrich von Kleist), která se věnovala fenoménům ubývání skutečnosti a zmnožování identity. Tato inscenace byla oceněna zvláštní cenou poroty na festivalu ISTROPOLITANA 2012 v Bratislavě. Pro závěrečný kolektivní site-specific projekt Domov dobrovolného otroctví v jeskyni Výpustek, která se vyjadřovala k iluzivnosti svobody západního světa a krizi mezilidské komunikace, napsala ústřední monology manželů ztracených ve vlastním bytě mezi nábytkem značky IKEA. V diplomové práci se věnovala tématu podpory vzniku současných divadelních textů v německé jazykové oblasti s důrazem na projekt vídeňského Schauspielhausu a autory Thomase Arzta a Kevina Rittbergera.
V sezóně 2012/2013 vytvořila s Ivanem Burajem pro Studio HaDivadla autorskou inscenaci Kreatury: K ohni se mnou pojď!, ve které reflektují postoje vlastní generace a generace svých rodičů vůči práci a svobodě. V roce 2013 se účastnila německé překladatelské dílny agentury Dilia, v jejímž rámci přeložila text Kevina Rittbergera Loutky. Napsala několik textů, například monodrama Moucha, zářivou férii Smrt krásnokřídlatců nebo monodrama inspirované osobností a zpěvem Evy Olmerové Scat. Olmerová.
