Národní divadlo moravskoslezské jako jediné operní divadlo v České republice (a tedy i na světě) uvedlo cyklus všech osmi dokončených Smetanových oper ve vlastním nastudování. První provedení cyklu se uskutečnilo v termínu od 2. do 10. března 2024 a bylo zahájeno přesně na den 200. narozenin Bedřicha Smetany operou Braniboři v Čechách.

Slavnostně jsme zahájili...

V sobotu 2. března – v den 200. narozenin skladatele – jsme březnové provedení cyklu slavnostně zahájili před představením opery Braniboři v Čechách: Ministr kultury Martin Baxa spolu s ředitelem Národního divadla moravskoslezského Jiřím Nekvasilem a primátorem Ostravy Janem Dohnalem slavnostně pokřtili publikaci Bedřich Smetana & OPERA. Poprvé jsou v jediném knižním svazku publikována libreta všech osmi dokončených oper Bedřicha Smetany. Vedle vlastních textů libret v českém originále i anglickém překladu publikace přinášíi krátká pojednání o konkrétních operách a životopisné vizitky všech libretistů. Publikaci vydalo Národní divadlo moravskoslezské díky finanční podpoře statutárního města Ostrava a Ministerstva kultury České republiky a je možné ji zakoupit v pokladnách a na našem e-shopu.
    Foto Adolf Horsinka

Další tituly jsme uvedli v pořadí, v jakém byly napsány: Prodaná nevěsta, Dalibor, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství a Čertova stěna. První provedení Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024 jsme uzavřeli v neděli 10. března 2024 premiérovým koncertním uvedením Libuše ve zcela vyprodaném Divadle Jiřího Myrona. Spolu se sólisty účinkoval Pražský filharmonický sbor a Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigoval Robert Jindra. Slavnostní večer zahájili ředitel NDM Jiří Nekvasil s ředitelem Janáčkovy filharmonie Ostrava Janem Žemlou.
   
Foto Martin Popelář 
Napsali o nás...
 
Představení Braniborů v Čechách bylo strhující. Dirigent Jakub Klecker vedl inscenaci energickými tempy a bylo znát, že inscenace má čerstvě po obnovené premiéře a všechno dokonale šlape. Nejvíc jsem si liboval ve výborné artikulaci všech, to je podle mého základ smetanovské pěvecké interpretace. (...) Branibory především zdobí perfektně připravený sbor, jeho pasáže patřily k vrcholům představení. A také orchestr hrál báječně, zvládal s přehledem místy ostrá tempa. Josef Herman (Divadelní noviny, 6. 3. 2024).
 
Skvělému obsazení vévodila Mařenka Veroniky Rovné, nádherně nosný hlas, každá fráze či slovo navíc vyzpívané přesně významově nejen vůči partu, ale právě vůči konkrétním jevištním situacím. To samé lze zopakovat o Jeníkovi Martina Šrejmy, také si pohrál s finesami partu a především uvolněně zvládal kantilénu i v nejvyšších polohách – proslulou “krásenku” dal až furiantsky. (...) Sbor sezpívaný a sehraný, a k tomu dokonale secvičená a provedená pohybová “company”, která výrazně spoluvytváří jednotlivé scény. Divadlo vyprodané po střechu, diváci nadšeně aplaudovali. No hodně rád jsem se k tomu nadšení přidal. Nekvasilova a Dvořákova Prodanka v takovém provedení patří k tomu nejlepšímu, co se na našich operních jevištích urodilo. Josef Herman (Divadelní noviny, 8.3. 2024).
 
Ostrava stále víc a víc překvapuje. Je nepochybné, že v tomto městě se kultura dělá srdcem a že na to zdejší lidé slyší. První uvedení Smetanovského operního cyklu provázela obrovská návštěvnost a z reakcí vyplývá, že se velkorysý projekt setkal s pochopením. Svědčí o tom frenetické ohlasy obecenstva a sáhodlouhý potlesk, který po závěrečné Libuši nebral konce. Těžko si lze představit, kolik energie a nasazení do toho museli všichni zúčastnění vložit, ale jejich úsilí nevyznělo do prázdna. Zanechali po sobě trvalou stopu, jejíž smysl s uplývajícím časem poroste. Možná to není na první pohled zřejmé, ale v Ostravě se děje něco výjimečného. Povedlo se tady propojit tradici s naprosto aktuálním a moderním chápáním Bedřicha Smetany. Milan Bátor (ostravan.cz, 11. 3. 2024).
 
Celkový dojem z večera zachvátila euforie, nadšení publika se mísilo s energií z pódia a vzájemně se umocňovalo. (...) Úspěchu opery Libuše jistě pomohla skutečnost, že vnímání posluchačů nebylo rušeno žádnými pseudomoderními, vysvětlujícími a kolorujícími hereckými a vizuálními akcemi a posluchač se mohl naplno pohroužit do vnímání hudby a jejího poselství. K tomu zcela stačila citlivě nasvícená scéna a estetické podkreslení atmosféry secesními a náznakově výtvarně provedenými panely na horizontu jeviště, které se měnily podle tématu jednotlivých obrazů. Výtvarníci Jiří David a Martin Dostál projevili výjimečnou schopnost, profesionální cit a erudici, maximální vkus a dali mimořádnému večeru dokonale padnoucí rámec. Karla Hofmannová (klasikaplus.cz, 12. 3. 2024).

 

RECENZE, ROZHOVORY, TISK