S LÍTOSTÍ OZNAMUJEME... ZEMŘEL MILOSLAV NEKVASIL
13.6.2022Národní divadlo moravskoslezské s lítostí oznamuje, že v neděli 12. června nás navždy opustil operní režisér Miloslav Nekvasil.
Miloslav Nekvasil se narodil 6. listopadu 1930. Od počátku toužil po operní režii, ale konzervatoř absolvoval roku 1955 v oboru sólového zpěvu pod vedením profesora Jana Berlíka, někdejšího dramatického tenoristy a sólisty Národního divadla. Nejdříve byl angažován dirigentem Rudolfem Vašatou jako sólista ostravské opery, kde po několik sezón zpíval menší barytonové role. První režijní příležitosti mu nabídl až režisér Ilja Hylas, který ho přizval k práci asistenta režie při zkouškách opery Borise Godunova (1959), a následovaly další. Poprvé se samostatné režie ujal roku 1960 při nastudování Pucciniho opery Tosca, kde měl také poprvé možnost spolupracovat s výtvarníkem Vladimírem Šrámkem, který se posléze stal jedním z jeho nejbližších uměleckých spolupracovníků.Pucciniho Toscou zahájil Miloslav Nekvasil dlouhou řadu samostatných režií, jejichž výsledkem byly inscenace nejen v Ostravě, ale také v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Olomouci, Opavě, Košicích, Brně, Banské Bystrici; hostoval i v zahraničí (Finsko, Lotyšsko) a spolupracoval s ostravským studiem Československé televize. Jeho režijní práce se vyznačovala velice pečlivou přípravou, kultivovaným rukopisem a citlivým a osobním přístupem k herci.
Bývalý pedagog ostravské konzervatoře a pedagog pražské HAMU nakonec vytvořil v ostravském angažmá během třiceti sedmi let více než šest desítek inscenací světového i domácího repertoáru – patřily mezi ně mj. Tosca (1960 a 1979), Figarova svatba (1962 a 1977), Nápoj lásky (1960 a 1985), Rusalka (1965), Prodaná nevěsta (1969), Trubadúr (1963 a 1982), Čert a Káča (1961 a 1984), Ženitba (1971), Faust a Markétka (1975), Bohéma (1976), Carmen (1978), Mignon (1985), Samson a Dalila (1986), Jakobín (1988), Zlato Rýna (1989), Voják a tanečnice (1990), Veronika (1991), Arabella (1992) a mnohé další. Díky výborným sólistům, dobrým režisérům a dirigentům měla podle něj ostravská opera vysokou úroveň i za minulého režimu a dosáhla také značných úspěchů v zahraničí. Na začátku 90. let se stal na dva roky jejím uměleckým šéfem. Naposledy v Ostravě nastudoval operu Ladislava Matějky pro malé i velké diváky Broučci, přičemž byl zároveň i autorem libreta podle stejnojmenné knihy Jana Karafiáta. Roku 1993 se přestěhoval do Prahy, kde také ve Státní opeře režíroval svou poslední inscenaci – Čajkovského Evžena Oněgina (1997).
Bývalý pedagog ostravské konzervatoře a pedagog pražské HAMU nakonec vytvořil v ostravském angažmá během třiceti sedmi let více než šest desítek inscenací světového i domácího repertoáru – patřily mezi ně mj. Tosca (1960 a 1979), Figarova svatba (1962 a 1977), Nápoj lásky (1960 a 1985), Rusalka (1965), Prodaná nevěsta (1969), Trubadúr (1963 a 1982), Čert a Káča (1961 a 1984), Ženitba (1971), Faust a Markétka (1975), Bohéma (1976), Carmen (1978), Mignon (1985), Samson a Dalila (1986), Jakobín (1988), Zlato Rýna (1989), Voják a tanečnice (1990), Veronika (1991), Arabella (1992) a mnohé další. Díky výborným sólistům, dobrým režisérům a dirigentům měla podle něj ostravská opera vysokou úroveň i za minulého režimu a dosáhla také značných úspěchů v zahraničí. Na začátku 90. let se stal na dva roky jejím uměleckým šéfem. Naposledy v Ostravě nastudoval operu Ladislava Matějky pro malé i velké diváky Broučci, přičemž byl zároveň i autorem libreta podle stejnojmenné knihy Jana Karafiáta. Roku 1993 se přestěhoval do Prahy, kde také ve Státní opeře režíroval svou poslední inscenaci – Čajkovského Evžena Oněgina (1997).
Tereza Osmančíková, archiv NDM
 TOSCA (1960) – Jiří Zahradníček (Mario Cavaradossi), Zdeňka Diváková (Floria Tosca), režie Miloslav Nekvasil. Foto František Krasl |
 RUSALKA (1965) – Karel Průša (Vodník), režie Miloslav Nekvasil. Foto František Krasl |
 NABUCCO (1968) – režie Miloslav Nekvasil. Foto František Krasl |
Dne 12. září 2020 se konala premiéra inscenace NABUCCO v Divadle Antonína Dvořáka. Inscenátoři v čele s Jiřím Nekvasilem se vrátili k jevištní podobě prvního ostravského uvedení Nabucca z roku 1968, čímž vyjadřili úctu dvěma tvůrcům, režisérovi Miloslavu Nekvasilovi a scénografovi Vladimíru Šrámkovi, kteří svou společnou prací v letech 1960–1990 zanechali v dějinách ostravské opery výraznou stopu. Dne 6. listopadu 2020 oslavil své 90. narozeniny. Více k přečtení v časopise NDM ZDE.
Vzpomínky Miloslava Nekvasila zaznamenal i unikátní projekt Paměť národa: https://www.pametnaroda.cz/cs/nekvasil-miloslav-1930.
PARTE Miloslava Nekvasila
NEKROLOG Jiřího Nekvasila, ředitele NDM
