DETAIL INSCENACE

Hudba a libreto: Pascal Dusapin Dirigent: Walter Kobera Režie a choreografie: Ursula Horner Scéna a light design: Norbert Chmel Kostýmy: Melanie Frost Sound design: Christina Bauer Účinkují: Melis Demiray, soprán (Ona) Wolfgang Resch, baryton (On) PPCM Vocal Ensemble Graz Beatriz Gaudencia Ramoz, soprán Laure Catherine Beyers, soprán Justina Vaitkute, alt Valentino Blasina, tenor Martin Šimonovský, baryton Harald H. Hein, bas Holger Falk, umělecké vedení Ostravská banda V italském originále s českými a anglickými titulky Česká premiéra, 90’ Ve spolupráci s Neue Oper Wien

On, Ona a ti druzí... Passion je opera, která zpracovává mýtus o Orfeovi, ale takříkajíc téměř obráceně. „Našel jsem protikladné vášně, které jsem zhudebnil – válku, modlitbu, a dokonce i smrt..." V Passion vystupují dvě postavy: "On", muž, a "Ona", žena. Ostatní se nazývají "Gli altri" [italsky "Ostatní"]. Je tam také had, kterého nevidíme, ale víme, že je někde kolem... Stejně jako "Lei" [italsky "Ona"] a "Lui" [italsky "On"], kteří jsou poháněni neustálým pohybem jedné vášně přecházející v druhou, si představuji typ hudby, v níž zvuk a slovo nelze nikdy rozlišit. Vášně na sobě lpí, odporují si a dělí se na mnohočetné cesty, kterými prochází strach, radost, bolest, hrůza, touha, extáze, smutek, láska a hněv. Passion je putování. "Ona" se však odmítne vrátit ke slunci, protože zná konec tohoto příběhu. "On", kterého se vše dotýká, ale vždy se připravuje na válku, se s ní nechá navždy pohřbít „v tom temném doupěti, v němž ví, že cesta návratu ke slunci je uzavřena“. (Dante)

Pascal Dusapin

Pascal Dusapin (1955) je francouzský skladatel. Pascal Dusapin byl studentem na Schola Cantorum, studoval také plastická umění a uměleckou vědu na Sorbonně a navštěvoval semináře Iannise Xenakise. Poznamenán Edgarem Varèsem, Francem Donatonim a ovlivněn jazzem si vytvořil nezávislý styl, který se vyznačuje využitím mikrotonality a intenzivní polyfonie, přičemž neustále dbá na uspořádanost intervalů. Jeho cit pro melodii ho dovedl k zachycení intonace hlasu v instrumentálním zápisu. Jeho tvorba je protkána literárními, obrazovými a filozofickými referencemi. V letech 2006-2007 vyučoval na Collège de France. Mezi jeho díla patří Lumen (1977), If (1984, premiéra na objednávku francouzského ministerstva kultury), Roméo et Juliette (1988, premiéra na Radio France festivalu v Montpellier), To be sung (1993), Perelà (2001, premiéra v pařížské Opéra Bastille), Faust, the last night (2005, premiéra na objednávku berlínské opery), Uncut (2009).