ČLÁNEK Z KATEGORIE AKTUALITY

 

Jeho cesta k divadlu ale nebyla přímočará. Vyučil se brusičem kovů ve vsetínské Zbrojovce a lásku ke zpěvu objevil až později. Jeho pěveckým idolem byl Karel Gott, jehož napodoboval na různých zábavách a oslavách. Operní zpěv začal studovat soukromě u Olgy Šímové v Bratislavě, která jej vedla k barytonovému hlasovému oboru. Jeho dalším pedagogem byl sólista bratislavského SND Franjo Hvastja, který mu pomohl upevnit výšky a získat patřičnou tenorovou techniku. Začínal jako člen sboru SND v Bratislavě (1976–1987), poté přijal angažmá jako sólista opery ve Státním divadle Košice (1987–1990), kde zpíval převážně italský repertoár. Jeho první velkou rolí byl Pinkerton v Madame Butterfly, kterého později (dokonce dvakrát) ztvárnil i v Ostravě.

Rigoletto, 1991 (Vévoda mantovský)

Madame Butterfly, 1992 (Pinkerton), s Evou Dřízgovou-Jirušovou (Čo Čo San)

Dalibor, 1994 (Dalibor)

Do ostravského divadla nastoupil v září 1990 a ve stálém angažmá setrval pět sezón, ale i později se vracel jako host. Z mnoha krásných rolí, které v našem divadle ztvárnil, zmiňme alespoň Eléazara (Židovka, 2002), Manolia (Řecké pašije, 2005), Hoffmanna (Hoffmannovy povídky, 1992), Cavaradossiho (Tosca, 1998), titulní postavu z Verdiho Otella (1993), Radama (Aida, 1999), již zmiňovaného Pinkertona (Madama Butterfly, 1992 a 2003) nebo Macduffa (Macbeth, 2004).

 

Tosca, 1998 (Cavaradossi)

Židovka, 2002 (Eléazar) s Tatianou Tesliou (Rachel)

Řecké pašije, 2005 (Manolios)

 

Kromě Ostravy zpíval v mnoha dalších divadlech v Česku (Praha, Liberec, Brno, Plzeň, Olomouc), na Slovensku (Košice, Bratislava, Banská Bystrice, Prešov) i jinde v zahraničí (Itálie, Španělsko, Rakousko, Polsko, Německo). Mimo zpěv rád maloval a divadelní dění sledoval i po ukončení své umělecké kariéry.