VZPOMÍKA NA HANU HRADILOVOU
MUZIKÁL / 23.7.2024Dne 14. července 2024 náhle odešla emeritní sólistka souboru operety Státního divadla Ostrava a Národního divadla moravskoslezského paní HANA HRADILOVÁ.
Ostravské publikum ji začalo vídat od roku 1969, kdy se po absolvování studia operního zpěvu na JAMU a stážích v brněnské opeře a operetě stala novou tváří ostravského operetního souboru. A velice záhy se zařadila do zářícího „čtyřhvězdí“ ostravské lehké Múzy, které od počátku 70. let spolu s ní tvořily Karla Diváková, Hana Riehsová a Ilena Flaková. Ostrava v ní získala pěvecky i technicky výtečně vybavenou interpretku, která nádavkem vládla i fyzickou přitažlivostí, což byla pro operetu a muzikál ideální sólistická výbava. Přestože si za více než čtyřicet let na ostravském jevišti zahrála a zazpívala snad ve všech klasických operetních dílech, její láskou byl muzikál, na němž oceňovala, že k divákovi, díky svým textovým předlohám, může promlouvat aktuálněji než klasická operetní díla. A nemusí to být nutně muzikál ze současnosti. Na diváky třeba silně zapůsobila coby Mercedes v muzikálu Hrabě Monte Cristo (1982), který měl v Ostravě v režii Františka Korduly svou československou premiéru. Její úplně první rolí ve Státním divadle Ostrava se stala manželka Jana v operetě Rozvedená paní (1969) v Olomouci narozeného vídeňského operního a operetního skladatele Leo Falla.
První muzikálovou rolí se stala Irena Molloyová v Hello, Dolly (1971) – Dolly tehdy ztvárnila Liběna Astrová – aby o dvacet let později (1992) Hana Hradilová tuto legendární titulní roli zpívala v alternaci s Karlou Divákovu. Velmi ráda vzpomínala na Magnolii v Lodi komediantů (1972), v níž se podle svých slov tzv. herecky chytla a dokázala plně uvolnit svůj temperament. Byla ale také Sally Bowles v Kabaretu (1978), Aldonzou v Člověku z kraje La Mancha (1977), Káčou Maršálkovou v Divotvorném hrnci (1979) či Bubulínou v Zorbovi (2003).
S ostravským publikem se po účinkování ve 126 inscenacích rozloučila coby Macecha v pohádkovém muzikálu Mrazík (2011).