
Na Pražské konzervatoři vystudoval hru na klavír a hudební pedagogiku. V roce 1946, díky Zdeňku Chalabalovi, který se stal šéfem opery ostravského divadla, začal působit v tehdejším Zemském divadle v Moravské Ostravě. V ostravském operním souboru se odchodem Miloše Wasserbauera uvolnilo místo operního režiséra a Zdeněk Chalabala si s sebou přivedl svého někdejšího brněnského a pražského spolupracovníka Branka Gavellu a spolu s ním i Bohumila Hrdličku. Bohumil Hrdlička sledoval inscenační postupy napříč divadly a zásadním způsobem se jimi nechal inspirovat pro Ostravu. Poprvé se Ostravě představil realizací dvou populárních děl italského verismu – Mascagniho Sedláka kavalíra a Leoncavallových Komediantů. Scénu navrhl jeho vrstevník Josef Svoboda, tehdy ještě scénograf pražské Opery 5. května. Jejich vzájemná spolupráce pokračovala i po celá 50. léta a Josef Svoboda se tak stal Hrdličkovým dvorním scénografem. Z osmnácti ostravských inscenací byl autorem scénického řešení dvanáctkrát a v Praze byl tvůrcem výprav ke všem sedmi premiérám, jež Bohumil Hrdlička v Národním divadle nastudoval.
Po odchodu Zdeňka Chalabaly se šéfem opery v Ostravě stal opět Jaroslav Vogel, jenž Bohumilu Hrdličkovi umožnil i nadále rozvíjet operní potenciál ostravského souboru. Během šéfovského období Rudolfa Vašaty se Bohumil Hrdlička stal jeho režijním partnerem v inscenacích Mozartovy Figarovy svatby, Dvořákovy Rusalky a Verdiho Dona Carlose, opět vždy ve spolupráci s Josefem Svobodou. V nich byly plně přítomny základní rysy jeho jevištní poetiky, propojení realismu s básnivou stylizací, které později charakterizovaly jeho vrcholné inscenace v Národním divadle. K jeho nejlepším ostravským inscenacím patřily Beethovenův Fidelio a Smetanův Dalibor, pro které mu Josef Svoboda vytvořil monumentální scénické řešení. S Ostravou se Bohumil Hrdlička rozloučil v roce 1952 inscenací Verdiho Maškarního plesu.
Roku 1953 nastoupil do Národního divadla v Praze, kde režíroval 7 oper, včetně legendární inscenace Kouzelné flétny, na které opět spolupracoval s výtvarníkem Josefem Svobodou. Jeho režijní interpretace byla napadena prorežimní kritikou a stažena z repertoáru. Po incidentu emigroval do SRN, kde působil zejména v Düsseldorfu v Deutsche Oper am Rhein. Hrdlička je označován za jednoho z nejprogresivnějších západních operních režisérů. Ačkoliv v cizině propagoval českou operu, do České republiky už se nevrátil.
Zemřel roku 2006 v Düsseldorfu.
Články z webu
ZPRAVODAJ (04/2006)
(1. 4. 2006)
Inscenační tým - Sezóna:
DON CARLOS | Režie |
DON CARLOS | Režie |
DON CARLOS | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
DON CARLOS | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
CARMEN | Režie |
DALIBOR | Režie |
DON CARLOS | Režie |
FIDELIO | Režie |
LA TRAVIATA | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
MAŠKARNÍ PLES | Režie Scéna |
RUSALKA | Režie |
ŠÁRKA | Režie |
CARMEN | Režie |
DON CARLOS | Režie |
FIDELIO | Režie |
FIGAROVA SVATBA | Režie |
LA TRAVIATA | Režie |
LAZEBNÍK SEVILLSKÝ | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
RUSALKA | Režie |
ŠÁRKA | Režie |
CARMEN | Režie |
ČERTOVA STĚNA | Režie |
DON GIOVANNI | Režie |
FIGAROVA SVATBA | Režie |
LA TRAVIATA | Režie |
LAZEBNÍK SEVILLSKÝ | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
RUSALKA | Režie |
ČERTOVA STĚNA | Režie |
DON GIOVANNI | Režie |
LA TRAVIATA | Režie |
LAZEBNÍK SEVILLSKÝ | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
DON PASQUALE | Režie |
HOFFMANNOVY POVÍDKY | Režie |
LA TRAVIATA | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
OTELLO | Režie |
PELLÉAS A MÉLISANDA | Režie |
DON PASQUALE | Režie |
KOMEDIANTI | Režie |
LA TRAVIATA | Režie |
MADAME BUTTERFLY | Režie |
SEDLÁK KAVALÍR | Režie |
Fotografie - Sezóna:
MADAME BUTTERFLY
Věra Prokopová (Suzuki, její služka), František Jílek, Zdeněk Soušek (Goro Nakodo, dohazovač), Bohumil Hrdlička, Alice Spohrová (Čo-Čo-San, zvaná Butterfly), Přemysl Kočí (Sharples, americký konzul v Nagasaki)
Foto: archiv
Věra Prokopová (Suzuki, její služka), František Jílek, Zdeněk Soušek (Goro Nakodo, dohazovač), Bohumil Hrdlička, Alice Spohrová (Čo-Čo-San, zvaná Butterfly), Přemysl Kočí (Sharples, americký konzul v Nagasaki)
Foto: archiv