ČLÁNEK Z KATEGORIE ČINOHRA

 

„Ego jako motor něco tvořit je dobrá věc. Ale ego jako nástroj prosazování vlastní pravdy a neschopnost uznat omyl vede k boji. Já to učím aspoň své děti, a vlastně i sebe, že není chyba přiznat chybu, tím snad můžeme společnost měnit, od sebe a svého nejbližšího okolí. Ale možná je to jen má naivní představa, že to stačí. Inscenace řešení nenabízí, otevírá otázky, na které sama nemám odpověď. A odkazuje na to, že na světě kolem nás jsou nebezpečí, před kterými zavíráme oči," říká představitelka role dirigentky Kateřina Breiská v rozhovoru pro ostravan.cz.

 

Dvě desítky hudebníků se schází na zkoušku orchestru v historickém sále, zároveň mají v průběhu zkoušky poskytovat rozhovory televiznímu štábu. Mají představit své nástroje a svou roli v orchestru. Divák ale sleduje exhibici každého jednoho z nich – řeší sebe, nikoli hudbu. Každý si myslí, že právě jeho nástroj/osoba je tím nejdůležitějším. Už před příchodem dirigentky divák sleduje přehlídku banalit, životních bolístek a vzájemného pošťuchování, které ovšem přechází v destrukci systému a totální chaos. „Členové orchestru se proměňují v nekoordinované, pudem vlečené stádo primitivů, kteří vše dobré, co zdědili po své mateřské civilizaci, během okamžiku mění v prach,“ přibližuje režisér Vojtěch Štěpánek. Co se tedy stane, když každý „hraje jen podle sebe“, a přitom si myslí, že celek i tak bude fungovat?

 

Foto Martin Kusyn

Samotný Federico Fellini v roce 1978 o svém filmu v jednom z rozhovorů řekl: „Žijeme ve společnosti postavené na případech strašlivé nespravedlnosti, na lidech, kteří v sobě mají egoismus tak zahnízděný, že už si to nakonec ani neuvědomují, na pokřivenosti všeho druhu. Čekají nás nevyhnutelné společenské zvraty. Já však nemohu navrhovat žádný lék – já mohu jen nabídnout jakousi poslední reflexi, úvahu. A toto uvažování by se mělo odehrávat v každém z nás…“

 

Veřejná generální zkouška se uskuteční v pátek 23. října v 10 hodin v Divadle Jiřího Myrona.