V roce 2024 uplyne dvě stě let od narození českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884) a zároveň si připomeneme 140. výročí jeho úmrtí. Národní divadlo moravskoslezské ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava připomene toto výročí jako jediný operní dům na světě realizací Smetanovského cyklu – kompletního uvedení všech 8 dokončených oper tohoto skladatele!

Kompletní provedení Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024 nabídneme dvakrát:

I. kompletní provedení 2. – 10. března 2024:

Braniboři v Čechách – 2. 3. 2024 Hubička – 7. 3. 2024
Prodaná nevěsta – 3. 3. 2024 Tajemství – 8. 3. 2024
Dalibor – 4. 3. 2024 Čertova stěna – 9. 3. 2024
Dvě vdovy – 6. 3. 2024 Libuše  – 10. 3. 2024

První provedení začne 2. března 2024 (den narození Bedřicha Smetany) operou Braniboři v Čechách. Další opery budou uváděny v chronologickém sledu. Výjimku tvoří Libuše, kterou celý první cyklus slavnostně uzavřeme 10. března 2024.

 

II. kompletní provedení 4. – 12. května 2024:

Braniboři v Čechách – 4. 5. 2024 Hubička – 9. 5. 2024
Prodaná nevěsta – 5. 5. 2024 Tajemství – 10. 5. 2024
Dalibor – 6. 5. 2024 Čertova stěna – 11. 5. 2024
Dvě vdovy – 7. 5. 2024 Libuše – 12. 5. 2024

Druhé provedení začíná 4. května 2024 opět operou Braniboři v Čechách, v následujících dnech budou opery uváděny v chronologickém sledu. I tentokráte výjimku tvoří Libuše, jíž celý druhý cyklus znovu slavnostně skončí, a to 12. května 2024, v den 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany.

Bedřich Smetana patří k zakladatelům moderní české hudby. A to nejen jako skladatel světového rozměru, ale též svou činností organizační a dirigentskou. Jako kapelník Prozatímního divadla (v podstatě umělecký šéf opery) v letech 1866–1874 svou systematickou prací dirigentskou i dramaturgickou položil základy budoucího souboru opery Národního divadla – prvního českého stálého operního souboru! Tuto práci však vzhledem k onemocnění a následné hluchotě musel již v roce 1874 opustit, komponovat však nepřestal, a tak v tomto období složil a dokončil nejen tři opery, ale i tak významná komorní díla jako oba dva smyčcové kvartety či dvě houslová dua Z domoviny a především cyklus symfonických básní Má vlast.

Oslavy 100. výročí Smetanova narození položily v roce 1924 v mladé Československé republice základ k dodnes živé tradici Roků české hudby, které se konají v letech, jejichž letopočet končí číslicí 4.
 
Operní tvorba patří k hlavním pilířům pozoruhodného skladatelského díla Bedřicha Smetany. Dokončil celkem osm oper a všechny jsou, včetně prvotiny Braniboři v Čechách, zralými díly a přes konzistenci skladatelova rukopisu každé z nich je svou dramaturgií naprosto originální, každé z nich představuje jiný hudebně-dramatický svět. Není ve světové literatuře tolik skladatelů, jejichž poměrně rozsáhlé operní dílo lze takto uvádět celé, jako rovnocenné kompozice, byť každý titul je dramaturgicky a žánrově jiný. V české operní literatuře oba tyto principy – kompoziční zralost stejně jako dramaturgickou a žánrovou originálnost – obsahuje rovněž jedna každá opera Bohuslava Martinů (1890–1959), u kterého je navíc počet dokončených kompozic oproti Bedřichu Smetanovi téměř dvojnásobný. A svým způsobem (s výjimkou dvou operních prvotin) můžeme totéž konstatovat u pozoruhodného operního díla Leoše Janáčka (1854–1928).
 
Ostravská opera poprvé uvedla cyklus Smetanových oper v roce 1924, tedy v šestém roce existence Národního divadla moravskoslezského. Celé Smetanovo operní dílo bylo na repertoáru ostravské opery i v roce 1956, smetanovský cyklus byl potřetí a naposled v Ostravě uveden v roce 1984! V té době uvedlo cyklus oper Bedřicha Smetany také pražské Národní divadlo. Od té doby se o něj nepokusilo již žádné operní divadlo u nás, ani ve světě. Po roce 1989 se Smetanovy opery z repertoáru našich operních scén poměrně vytratily (včetně pražského Národního divadla) a objevují se velmi sporadicky. Podstatně méně, než si zaslouží.
 
Dramaturgie opery Národního divadla moravskoslezského přijala tuto skutečnost se vší vážností jako zásadní výzvu a rozhodla se zmíněný stav tímto projektem zásadně změnit. Od roku 2014 do roku 2024 zde v Ostravě (v České republice a ve světě) dáváme systematickou příležitost opět zaznít všem osmi dokončeným operám Bedřicha Smetany. A to v nových inscenacích vzniklých v tomto období. V průběhu sezóny 2023/2024 je pak budeme jednotlivě prezentovat a v kontextu Smetanovského operního cyklu je souhrnně předvedeme ve dvou termínech.
 
Práce na projektu začaly v roce 2014 premiérou nové inscenace poslední skladatelovy opery ČERTOVA STĚNA, dále byli uvedeni v roce 2016 BRANIBOŘI V ČECHÁCH. V dubnu 2017 do repertoáru přibyla opera TAJEMSTVÍ. Tyto tři inscenace se vrátí v rámci uvedení celého cyklu na repertoár Národního divadla moravskoslezského s novým obsazením a v obnoveném nastudování v sezóně 2023/2024.
Čertova stěna
Braniboři v Čechách
 V roce 2021 jsme nastudovali operu HUBIČKA, na konci sezóny 2021/2022 jsme uvedli premiéru opery DVĚ VDOVY. V prosinci roku 2022 jsme repertoár doplnili premiérou nové inscenace opery Prodaná nevěsta v koprodukci se Slovinským národním divadlem opery a baletu Lublaň. Poslední premiérou bude v červnu 2023 Dalibor v koprodukci s operou Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Tajemství
Hubička
LIBUŠE je koncipována (v souladu s autorovým určením díla jako jedinečné slavnostní hry) pouze pro dvě mimořádná uvedení v rámci cyklu. Dílo bude provedeno jako scénický koncert ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava za spoluúčinkování Pražského filharmonického sboru. Scénická instalace Libuše bude dílem renomovaného výtvarníka Jiřího Davida ve spolupráci s kurátorem a režisérem Martinem Dostálem.
Dvě vdovy
Prodaná nevěsta
Foto Martin Popelář

Na hudebních nastudováních jednotlivých inscenací cyklu se podílí dirigenti Robert Jindra, Jakub Klecker (bývalí hudební ředitelé opery NDM) a současný hudební ředitel opery NDM Marek Šedivý. 

Inscenace připravili režiséři Jiří Nekvasil (Čertova stěna, Braniboři v Čechách, Hubička, Prodaná nevěsta), Tomáš Studený (Tajemství), Rocc (Dvě vdovy) a Martin Otava (Dalibor).

Cílem cyklu je vznik inscenací, které nabízejí současný divadelní pohled na Smetanovu operní tvorbu; pohled prodchnutý fantazií, vědomím souvislostí a plným respektem k dílu, k jeho bohatému vnitřnímu světu a k hudbě.  A v neposlední řadě cyklus poskytuje možnost růstu nové generaci interpretů skladatelových oper – sólistů i dirigentů (nejen z českého prostředí). Je koneckonců i interpretační výzvou pro operní orchestr a sbor! Jestliže pro předcházející generace českých operních interpretů i diváků byly u nás Smetanovy opery téměř samozřejmostí, staly se v posledních více než třech dekádách spíše mimořádnými setkáními. Ovšem s jedinou výjimkou. A tou je nejoblíbenější a nejhranější opera Bedřicha Smetany (u nás i ve světě) Prodaná nevěsta.

Ambicí Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024 je zároveň přiblížit opět celé Smetanovo operní dílo současným divákům nejen tuzemským, ale i zahraničním, kterým je rovněž jedinečná prezentace osmi dokončených Smetanových oper určena. Jde tak o mimořádnou příležitost poznat je všechny najednou a v krátkém časovém rozestupu.

Původce projektu a jeho vedoucí:
Jiří Nekvasil
ředitel Národního divadla moravskoslezského 
 
Slovo výtvarníka - Marek Pražák k vizuálu Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024
„K tvorbě loga pro Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024 jsem přistupoval několika dveřmi a ve dvou návrhových fázích. Otevřené dveře byly pro logo s portrétním znakem podobizny B. Smetany anebo pro geometrický symbol s písmem. Zvítězilo logo s portrétem, protože vede k okamžité identifikaci akce s osobností B. Smetany a také obsahuje emoci v barvě a ve výrazu tváře. Cyklus symbolizuje kruhové uspořádání loga od středobodu – podobizny B. Smetany, jako prvotní buňky české hudby. Buňka – kruh s červeným polem, ve kterém je podobizna, navazuje na manuál NDM tak, aby s ním byl logotyp kompatibilní a dal se rozpracovávat jak v barevnosti, tak znakově a kompozičně. Od středu se odvíjí kruhová pole, která jsou nositeli informace: modrý – názvu akce, bílý – názvů jednotlivých oper připravovaných a už prováděných, webu, detailních a konkrétních informací o jednotlivých titulech ap. Bílý kruh můžeme ‚nafukovat‘ a modulovat dle potřeby. Barevnost loga má symboliku v barevnosti české státnosti. Logo je koncipováno tak, aby bylo jednoznačně čitelné, důstojné a bylo variabilní v dlouhodobém horizontu.“

Grafické návrhy loga:

  1. Základní logo
  2. Logo s operami připravovanými + již prováděnými
  3. Logo – příprava pro aktivní web