ČLÁNEK Z KATEGORIE ČINOHRA

 

Diváci, kteří si v sobotu v NDM nenechali ujít světovou premiéru inscenace ČEŠKY KRÁSNÉ, ČEŠKY MÉ!, byli svědky zdařilé divadelní zábavy, která v sobě nese mrazivé krystalky reálných osudů. Pětice Češek, jejichž jména jsou notoricky známá, se publiku doslova obnaží skrze polský úhel pohledu. (...)

Výběr Češek má jasný záměr. Zmapovat české a československé dějiny 20. století skrze osudy slavných žen, které se setkaly nebo byly přímo vtaženy do úskalí daného období.

Piotr Rowicki si nebere servítky, a tak vypráví vše tak, jak je, bez příkras, bez alibismu, představitelky nešetří, nedělá z nich obětní beránky. Naopak vidí, že cesta k výsluní je dlážděná úspěchem, slávou, štěstím, ale také nenávistí, nepochopením a hanbou. Ačkoli je inscenace úsměvná a bavit se budete především na vynikajících hereckých výkonech, opět dochází k tomu nepříjemnému mrazení někde tam uvnitř nás. (...)

Polský dramatik se na nás Čechy podíval velmi jasnozřivě a jeho kolega, režisér Pjotr Ratajczak vystihl atmosféru, ve které je potřeba takovéto jasné sdělení servírovat. Protože, co umíme nejlíp, když nám kabát odvane nebo se brusle ztupí? Umíme si udělat sami ze sebe legraci. A v této inscenaci je jí až do sytosti. (...)

 

 

Výběr hereček je naprosto zásadní a v žádném případě režisér nešlápl vedle. V této inscenaci se představí mladá generace velmi zajímavých herců, kteří se na jevišti cítí dobře a předávají hledišti to pravé ořechové.

Přehlídku životopisů otevírá Lada Bělašková coby Marta Kubišová. Svou naprostou profesionalitou dokáže proniknout do její duše a velmi jemně bruslí mezi křehkostí a bojovností, kterou Marta v sobě skrývá. Lada Bělašková se mi v této inscenace moc líbí, sluší ji humor, uvolněnost a pohoda.

Oproti éterické Martě uzavírá celou přehlídku energicky nabitá Petra Kocmanová. Přestavuje Ivanu Trumpovou (...) – je skvělá, naprosto neřízená střela (...), avšak uřízená je, a tak i ona má vše pod kontrolou a své rozšafné manýry mají přesný cíl, který je sestřelen dobře načasovanou stíhačkou. (...)

Lída Baarová je velké sousto. A Sára Erlebachová ji naservírovala s takovou lehkostí a energií, že dala všem najevo, že by ji neměly míjet velké role. Ustát je totiž umí pevně s nohama na zemi a hlavou vztyčenou k nebi.

Dobře padnoucí dres Věry Čáslavské slušel také Anetě Klimešové. Její „gesto“, které vygradovalo až k ledovému tichu v sále, mělo až národnostní přesah zrcadlící dnešní podivně sociálně-politickou dobu, ve které se více mluví než konají „gesta“. Nenápadná blondýnka zaplnila svou skromností celé jeviště a bez přehnaných okázalostí jej zcela pohltila. Sportovní kolegyně v podobě Martiny Navrátilové připadla Kateřině McIntosh (...) – její neutuchající entuziasmus mne nakonec strhl a její příběh měl stejnou naléhavost jako všechny předešlé.

 

 

Záměrně jsem si nechala muže na závěr, protože ti si zasloužili velké finále. (...) Díky čtyřem vynikajícím hercům tvoří také rovnováhu mezi dvěma světy, které jsou tak rozdílné, že se vzájemně krásně doplňují. A tak všechna čest právě čtveřici statečných, mezi nimiž jsou Martin Dědoch, Robert Finta, Petr Panzenberger a Vít Roleček. (...)

ČEŠKY KRÁSNÉ, ČEŠKY MÉ! je inscenace, která do Divadla Antonína Dvořáka přináší nový vítr. Je příjemné vidět tolik mladých talentovaných herců najednou a ještě příjemnější je vědomí, že můžeme čerpat z vlastní historie, abychom si to češství stále mohli uvědomovat, ať už se nám líbí, nebo ne. A když už z něj nečerpáme my, tak je příjemné vědět, že máme sousedy, kteří se na nás umí podívat právě takovým způsobem.