ČLÁNEK Z KATEGORIE ČINOHRA

 

Na předměstí v americkém Idahu se ve svém bytě schovává téměř třísetkilový Charlie a pomalu se ujídá k smrti. Jednoho dne se Charlieho zdravotní stav natolik zhorší, že se rozhodne setkat se svou dávno odcizenou dcerou – sedmnáctiletou cynickou Ellie. Promění blízkost smrti jejich vztah? Každá z postav nese v této hře vlastní osamělost a lítost – v samotném středu však stojí Charlieho naléhavá touha být milován, než bude pozdě. 

 

Foto Martin Kusyn

Velryba nabízí mimořádnou hereckou příležitost – titulní role je výzvou po fyzické i psychické stránce a stojí na naprosté autenticitě projevu. V Divadle Antonína Dvořáka se do Charlieho převtěluje Martin Dědoch. Česká premiéra inscenace se uskutečnila v dubnu 2026 a její režie se ujala Aminata Keita. Do té doby byla českému publiku tato hra známá především díky filmové adaptaci z roku 2022. Představitel Charlieho Brendan Fraser byl za svůj výkon oceněn Oscarem, sošku si odnesli také tvůrci masek.

 

„Režisérka Aminata Keita se chopila hollywoodského oscarového megahitu s velkou vervou a americké drama Samuela D. Huntera Velryba dokázala prodchnout větší autenticitou a psychologickou hloubkou, než mnozí z nás viděli prostřednictvím filmové adaptace. Velmi příjemným překvapením pak je komplexní divadelní zážitek, o který se postarala zajímavá scénografie Jána Tereby, atmosféru dotvářející hudba Martina Hůly a precizní výkony všech zúčastněných herců, zejména Martina Dědocha, který se v hlavní roli Charlieho skvěle popasoval s ‚obézní' maskou. (…) Martin Dědoch se zhostil hlavní role Charlieho se stoprocentním nasazením. (...) Herec vytvořil postavu, jež si nelibuje v sebelítosti a nerochní se v ranách, které jí život uštědřil. Právě naopak, stává se katalyzátorem života a věčného optimismu. I přesto, že hercova mimika nebyla za maskou téměř vidět, dokázal vyjadřovat své emoce očima. (…) Pokud se podobně jako já počítáte k těm divákům, kteří neradi vidí úspěšný film na jevišti a raději si ho zopáknou v kině či na obrazovce, tak vězte, že alespoň poslední scéna vám ukáže sílu divadla, kterou ani film se všemi svými technologiemi nedokáže porazit. Nekonečný potlesk ve stoje budiž toho potvrzením." Lukáš Kowala (ostravan.cz, 19. 4. 2026).