ČLÁNEK Z KATEGORIE ČINOHRA

 

Karel Bartoň se narodil 27. května 1942 v Dobrovicích. Vystudoval herectví v Brně na tamní Janáčkově akademii múzických umění. Své první angažmá nastoupil ihned po absolutoriu roku 1968 ve Východočeském divadle Pardubice, kde měl štěstí především na klasický repertoár – zahrál si v Tartuffovi, v Romeovi a Julii, za roli Petruccia v inscenaci Zkrocení zlé ženy získal dokonce cenu Svazu českých dramatických umělců.

 

Od 1. srpna 1972 se stal členem činoherního souboru tehdejšího Státního divadla Ostrava, dnešního Národního divadla moravskoslezského. Působil zde po čtrnáct sezón až do roku 1986, a to zejména za režijního vedení Radima Kovala (Tom z Williamsova Skleněného zvěřince, Rejtar v Daňkově Vévodkyni valdštejnských vojsk), Jana Kačera (Gogolův prohnaný Kočkarev z Ženitby, Shakespearův intrikánský Jago) a Bedřicha Jansy (Lermontův aristokrat Zvjozdič, venkovan Jenda z Hrubínovy Křišťálové noci).

 

Byl z těch herců, kterým režiséři bez obav svěřovali jak role vyžadující soustředěnou práci na komplikovaných, intelektuálně laděných postavách, tak úkoly, kde je nutno prokázat schopnost vkusně dávkovat stylizaci komediálních charakterů. Společně s vynikajícími hereckými osobnostmi Janem Vlasákem, Zdeňkem Žákem, Jitkou Smutnou, Jiřím Čapkou či Zuzanou Fišárkovou spoluutvářel výraznou etapu ostravské činohry 70. a 80. let. Na ostravském jevišti se často potkával také se svou životní partnerkou herečkou Evou Jelínkovou.

Ve výčtu výrazných charakterů pokračoval i v dalším hereckém angažmá v brněnském Divadle bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno), kde pohostinsky vystupoval i dlouho po svém odchodu do důchodu. V součinnosti s režiséry Milanem Páskem, Pavlem Rímským či Stanislavem Mošou zde nastudoval například role Sofoklova Kreonta, Shakespearova Bruta či Brucknerova fanatického Filipa Španělského. Objevil se v řadě televizních inscenací a filmů, v devadesátých letech se věnoval rovněž dabingu.