DALIBOR JEDLIČKA - ŽIVOTOPIS

* 23. května 1929 – † 18. října 2018
angažmá v ostravské opeře: 27. července 1957 – 21. července 1960 

 

Významný český operní basista Dalibor Jedlička se narodil ve Svojanově u Svitav do rodiny varhaníka. Na brněnské konzervatoři vystudoval hru na kontrabas a zpěvu se učil soukromě u profesorky Krancové, později u profesora Rudolfa Vaška v Ostravě. První angažmá dostal nejprve v roce 1948 ve sboru brněnské operety, v následujícím roce se stal sólistou olomoucké operety a poté sedm divadelních sezón strávil ve Státním divadle v Opavě, odkud v roce 1957 přešel do operního souboru Státního divadla v Ostravě. Během pouhých tří sezón, pod vynikajícím vedením šéfa a dirigenta ostravské opery Bohumila Gregora, velmi rychle pěvecky i herecky vyzrál a formoval se vedle výrazných ostravských operních hvězd, jakými byli Jiří Herold, Karel Průša, Zdeňka Diváková, Milada Šafránková nebo Helena Zemanová.  

 

Dalibor Jedlička se svým mimořádným hlasovým rozsahem od profondního basu po basbaryton dokázal obsáhnout širokou škálu rolí v operách českých, zahraničních i současných autorů. Mezi jeho nejvýraznější ostravské role patřily živelný a strhující Kašpar v Čarostřelci a Van Bett v Carovi a tesaři. Zaujal také svým sytým pěveckým výkonem v roli Mefista ve Faustovi a Markétce, Vodníka v Rusalce a zvlášť vysoce hodnocené byly jeho zpívané party s vynikající dramatickou výrazovostí v roli Borise Godunova. Během dalších let, kdy Dalibor Jedlička již působil v Národním divadle v Praze, ho mohli diváci nadále slyšet a vidět v ostravských operách, například v roce 1979 v roli Kašpara v Čarostřelci v režii Jana Kačera, v roce 1977 jako Figara v Mozartově slavné Figarově svatbě nebo v průběhu sedmdesátých let v roli Kecala v Prodané nevěstě. 

 

V roce 1960 odešel do Národního divadla, kde v období let 1989–1991 působil jako šéf opery. Během své pěvecké kariéry dostal nabídky k angažmá do Vídně a Milána, které sice nepřijal, ale v zahraničí často vystupoval nejen se zájezdy operního souboru ND, ale i samostatně jako operní a koncertní pěvec. V zahraničí se především zapsal jako janáčkovský interpret při nahrávce kompletního Janáčkova operního díla gramofonovou společností Decca v Londýně s dirigentem Sirem Charlesem Mackerrasem. Nahrávka byla v roce 1983 mezinárodně oceněna. V roce 1975 byl jmenován zasloužilým umělcem Národního divadla a v roce 2015 obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v kategorii opera.