MARTA ROSZKOPFOVÁ - ŽIVOTOPIS

Vystudovala obor scénografie a divadelní kostým na VŠMU v Bratislavě a též scénografii na akademii ve Varšavě. Téměř třemi stovkami autorských inscenací si významně vymezuje prostor v historii české scénografie a kostýmního výtvarnictví. Se svým mužem Viktorem Kolářem, jedním z nejrespektovanějších českých fotografů, žije a tvoří v Ostravě.

 

Podstatná část její tvorby je svázána s Divadlem Petra Bezruče (1974–2006), dále pak s Komorní scénou Aréna, Národním divadlem moravskoslezským a Janáčkovou konzervatoří v Ostravě. Spolupracuje především s režiséry ostravských divadelních domů, zejména s Josefem Janíkem. Realizovala se v divadlech po celé republice, a to jak na pražských scénách, jako jsou Národní Divadlo (1989–1998), Švandovo divadlo, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo E. F. Buriana, Dejvické divadlo, Městská divadla pražská, Divadlo AHA!, Divadlo na Vinohradech, tak i na jevištích brněnských: Národní Divadlo Brno, Večerní Brno, studio JAMU, loutkové Divadlo Radost. V zahraničí pak reprezentuje českou scénografii na Slovensku, v Polsku a Německu. Podílela se na Pražských Quadriennale (1969–1995) a Salonech scénografie pořádaných pražským Divadelním ústavem. Autoritu jejího díla potvrzuje účast na prestižních scénografických a kostýmních výstavách třech kontinentů: Evropa, Amerika (USA) a Asie (Čína), a zastoupení v renomovaných sbírkách Národního muzea a Národní galerie v Praze.

Byla opakovaně oceněna v letech 1981, 1984 a 1998 na jugoslávských Trienale scénografie zlatými medailemi za divadelní kostým. V roce 2007 byla nominována mezinárodní scénografickou komisí OISTAT mezi „The Honorable Scenographers at PQ07“. V letech 2012–2013 měla samostatné výstavy v Praze a Ostravě. Mimo scénografii se věnuje tvorbě divadelního plakátu, propagační grafice i volné malbě.

Vytvořila kostýmy pro desítky činoherních inscenací NDM, ale i pro některé operní: Mignon (1985), Samson a Dalila (1986), Fidelio (1990), Život prostopášníka (2012), Anna Bolena (2013), Čertova stěna (2014), Ohnivý anděl (2015) a Andrea Chénier (2015), Otello (2017), Lady Macbeth Mcenského újezdu (2018) a Nabucco (2019).