VZPOMÍNKA NA BÝVALÉHO SÓLISTU OPERY SDO KARLA HANUŠE
OPERA / 9.3.2022
Po krátké těžké nemoci zemřel 6. března 2022 ve Slavkově u Brna bývalý sólista opery Státního divadla Ostrava Karel Hanuš.
 
Karel Hanuš se narodil v roce 1929 v Jičíně. Nejdříve absolvoval Učitelský ústav, ale poúnorový režim mu umožnil vyučovat pouhé dva roky. Základní vojenskou službu absolvoval jako druhý bas ve sboru Armádního uměleckého sboru Víta Nejedlého, a právě zákaz pedagogické činnosti mu usnadnil rozhodování. Pouze na základě talentu, bez pěveckého vzdělání, byl přijat do operního sboru v Ústí nad Labem (1952-1957). Aby se stal sólistou, docházel na hodiny zpěvu k profesorce Jitce Švábové, pod jejímž dohledem zpíval po celou svou sólovou kariéru.
 
Ostravskému publiku se poprvé představil rolí konšela Maliny ve Smetanově Tajemství (1963): „Vstoupil jsem coby Malina přímo do rozestudovaného představení Tajemství. Byl to pro mne dobrý začátek, a možná i proto jsem na celé sedmileté angažmá dostal punc ‚lepšího‘ sólisty. Ztvárnil jsem zde přehršel nádherných rolí, působili tady znamenití dirigenti – skvělý Bohumil Gregor, všestranný a pohotový Pavel Vondruška, Bohumil Janeček, byl tu tvárný orchestr.“ Hanuš na ostravské angažmá vzpomínal rád, především na znamenitou spolupráci s režiséry, jakými byli kromě jmenovaných i Ilja Hylas či Miloslav Nekvasil. Svou pílí, nezbytným talentem a pokorou se zde propracoval k nejkrásnějším rolím basového oboru. Osobně si z ostravských inscenací oper nejvíce cenil Hoffmannových povídek (1970) nebo Così fan tutte (1966) v režii Miloslava Nekvasila a pod taktovkou Bohumila Janečka, Čertovy stěny (1965) či Mistrů pěvců norimberských (1964) v nastudování tvůrčí dvojice Ilji Hylase a dirigenta Zdeňka Košlera.
 
Fidelio, 1964 Rusalka, 1965 Chytračka, 1966
Carmen, 1966 Nabucco, 1968 Hoffmannovy povídky, 1970
 
Po sedmi letech v ostravském angažmá se v roce 1970 stal sólistou opery Národního divadla v Praze. Na kontě má navíc stovky koncertních vystoupení, pro rozhlas nahrával operní árie, vystupoval také v rozhlase a televizi.
Foto František Krasl
Text zpracovala Tereza Osmančíková, vedoucí archivu NDM
Citace použity z rozhovoru pro Hudební rozhledy (září 2016).