ŠARLATÁN JE ÚSPĚŠNOU OPERNÍ NOVINKOU NDM!
OPERA / 15.10.2024
„Režisér Ondřej Havelka se nechal strhnout nespoutanou a nakažlivou veselostí, která ovšem nikdy nepřekročila hranice vkusu, estetiky či slušnosti, ač by k tomu lidové téma a prostředí mohlo svádět; stvořil divadlo jiskřící a pestré. K té pestrosti mu napomohla jak přehledná scéna Jakuba Kopeckého, tak fantaskní a funkční kostýmy Kateřiny Štefkové. Hlavní podíl na pestrém a roztančeném představení má pohyb Jany Hanušové, která vytěžila jarmareční prostředí. (...) Barytonista Pavol Kubáň podal plnokrevný výkon a to jak herecky, tak pěvecky. Role mu sedí a dokáže vytvořit jak silného a bezohledného náfuku, tak roztouženého a dokonce něžného milovníka, tak i v závěru zoufalého a osudem zkoušeného muže. (...) Režisér popustil uzdu fantazii a ve stylu barokního divadla na scénu přinesl i cirkusové triky, ohňové efekty i filmové dotáčky, které posloužily jako vyplnění času pro přestavbu na další obraz. Při všem tom „ballabile“ a zdánlivém chaosu vládne na scéně přísný řád a vše je vypočítáno tak, aby bylo dosaženo maximálního účinku. Inscenace Šarlatána je zdařilá, a to jak po stránce hudební, tak jevištní. Divák je nesen na vlně vtipné podívané, inspirované stylem drama giocoso; ta je umocněna expresivností a efektností Haasovy hudby. Bezesporu už bylo na čase, aby tato opera, kterou Pavel Haas vytvořil v roce 1937, byla po dlouhých létech opět uvedena na česká jeviště." Karla Hofmannová (klasikaplus,cz, 12. 10. 2024).
„Šarlatán v Národním divadle moravskoslezském předvedl fascinující kočovnou mozaiku: Opera Šarlatán, jež nezapře nejen vliv Haasova učitele L. Janáčka, ale také B. Martinů, I. Stravinského, A. Honeggera či C. Orffa, představuje instrumentálně i pěvecky náročnou kompozici, které se však celý ansámbl pod dirigentskou taktovkou Jakuba Kleckera skvěle zhostil. Také dějová linka, podtržená hudební dada koláží, plné barvité instrumentace a originálních harmonických ploch, protkaných pouličními písněmi a jarmarečními šlágry, získala na výrazné soudržnosti, a to promyšlenou a nápaditou režijní koncepcí Ondřeje Havelky, jež do Pustrpalkova příběhu vnesla nejen ‚faustovství', ‚donkichotství' a ‚donchuanství', ale také mackbethovské aluze. Hýřivý operní kaleidoskop důmyslně doplnila také scéna Jakuba Kopeckého i kostýmy, inspirované komedií dell’arte, z dílny Kateřiny Štefkové. Pěvečtí interpreti v čele s Pavolem Kubáněm (Pustrpalk) a Kateřinou Hebelkovou (Amaranta) předvedli vynikající výkony, kterými podpořili duch „dramma giocoso“, operního žánru z 18. století, jenž mísil prvky komické a vážné opery. Ty získaly v opeře Šarlatán tak silnou vypovídající hodnotu, až vznikl dojem, že představení je naplněno smíchem, který mrazí, a křečovitým veselím, jež odhaluje absurditu života až na dřeň." Blanka Hrubá (operaplus, 12. 10. 2024).
