SEDM DŮVODŮ, PROČ VIDĚT NAŠI OPERNÍ NOVINKU MOJŽÍŠ A FARAON
OPERA / 20.2.2026Máme za sebou úspěšné premiéry opery Mojžíš a faraon aneb Přechod Rudého moře, které se uskutečnily 12. a 14. února. Hudebního nastudování jedné z vrcholných oper italského skladatele Gioachina Rossiniho se chopil dirigent David Švec. Proč by jste podle něj měli operu vidět?
Proč by podle vás měli diváci přijít právě na Mojžíše a faraona?
Jednou větou: protože je to skvělá a výjimečná opera! A pokud by toto nestačilo, pak tedy sedm důvodů, proč by diváci měli přijít:
1. Osvěží si biblické dějiny (pravda, trošku si je i přibarví přimyšleným vztahem hebrejské dívky a faraonova syna, ale kdo z nás nechce vidět v opeře lásku, byť nešťastnou ☺)
2. Ponoří se do starého, a přesto stále živoucího příběhu, podepřeného detailně vypracovanou režií, působivou scénou i krásnými kostýmy
3. Popřemýšlí o hlubokých dilematech mezi city a povinností k rodině, národu, Bohu
4. Nechají se okouzlit nádhernými italskými melodiemi, které si budou (možná i nedobrovolně) notovat ještě po cestě domů
5. Budou uchváceni bravurní technikou našich sólistů, mohutností zvuku sboru a barevností orchestru
6. Budou mít příležitost poprvé v Ostravě slyšet výjimečné dílo, které mohou doposud znát pouze diváci La Scaly, pařížské opery, salcburského festivalu a několika nejvýznamnějších světových operních domů
7. Zažijí nevšední zážitek, který potěší srdce i duši, což je ostatně naše poslání nejen u této opery
Jednou větou: protože je to skvělá a výjimečná opera! A pokud by toto nestačilo, pak tedy sedm důvodů, proč by diváci měli přijít:
1. Osvěží si biblické dějiny (pravda, trošku si je i přibarví přimyšleným vztahem hebrejské dívky a faraonova syna, ale kdo z nás nechce vidět v opeře lásku, byť nešťastnou ☺)
2. Ponoří se do starého, a přesto stále živoucího příběhu, podepřeného detailně vypracovanou režií, působivou scénou i krásnými kostýmy
3. Popřemýšlí o hlubokých dilematech mezi city a povinností k rodině, národu, Bohu
4. Nechají se okouzlit nádhernými italskými melodiemi, které si budou (možná i nedobrovolně) notovat ještě po cestě domů
5. Budou uchváceni bravurní technikou našich sólistů, mohutností zvuku sboru a barevností orchestru
6. Budou mít příležitost poprvé v Ostravě slyšet výjimečné dílo, které mohou doposud znát pouze diváci La Scaly, pařížské opery, salcburského festivalu a několika nejvýznamnějších světových operních domů
7. Zažijí nevšední zážitek, který potěší srdce i duši, což je ostatně naše poslání nejen u této opery
 |
 |
 Foto Martin Popelář |
„Francouzská opera s velkými sbory a ansámbly klade velké nároky na koordinaci, protože ani orchestr nemá pouze doprovodnou roli, ale hudebně spoluvytváří atmosféru a emocionálně vypjaté situace od bouřlivě dramatických po intimně lyrické. Navíc Rossiniho instrumentace je velmi mnohotvárná v různých nástrojových kombinacích včetně sólového využívání harfy, klarinetu, hoboje a mnoha dalších nástrojů. To vše David Švec s přehledem zvládl. (...) Klíčovou roli mají ve velké francouzské opeře sbory. Ten ostravský pod dlouhodobým systematickým vedením Jurije Galatenka patří k nejlepším operním sborům u nás. V Rossiniho Mojžíšovi a faraonovi mohl naplno rozvinout své špičkové kvality nejen v monumentálním zvuku, ale i ve velmi široké škále dynamiky a výrazu při zachování vyrovnanosti a stmelenosti hlasů. K tomu inscenátoři ve své podstatě statickou Rossiniho operu rozpohybovali právě sborem, který neindividualizovali, ale nápaditě seskupovali do různých formací. (…) Velkým objevem byl strhující výkon mladé talentované sopranistky Magdalény Rovenské jako Sinaidy v tak vypjatém oboru, jakým je dramatická koloratura. Třebaže teprve začíná sbírat divadelní zkušenosti, její výkon byl po všech stránkách obdivuhodný a přesvědčivý – ztvárnila tak výborně faraonovy manželku, která nezapomíná na své hebrejské kořeny, srdcem rozumí lásce syna k Anaj, ale nabádá ho k dodržení povinnosti jako vznešenějšího pouta a vyhnání zhoubné touhy z duše. (...) Uvádění nejen Mojžíše a faraona, ale velké francouzské opery vůbec, naráží především na značné nároky, které tento žánr klade na sólisty. V Národním divadle moravskoslezském mají dokonce dvojí obsazení. U nás se prakticky velká francouzská opera už řadu let neuvádí – a to je i další důvod, proč je inscenace Mojžíše a faraona mimořádný počin i ramaturgický. Znovu potvrzuje postavení ostravského operního souboru jako lídra mezi našimi stálými divadly." Helena Havlíková (operaplus.cz, 17. 2. 2026).
