VZPOMÍNKA NA DRAHOMÍRU DROBKOVOU NÁVRATOVOU

OPERA / 2.7.2022

Národní divadlo moravskoslezské s hlubokým zármutkem oznamuje, že nás 30. června navždy opustila paní Drahomíra Drobková Návratová.

Česká operní pěvkyně absolvovala na brněnské konzervatoři pod vedením profesorky Milady Weinbergerové v roce 1960. Svou kariéru zahájila šestiletým působením v divadle v Banské Bystrici. Do ostravského angažmá, kde debutovala rolí Marfy ve Dvořákově opeře Dimitrij, nastoupila k 1. lednu 1967 a jako sólistka opery zde vystupovala až do konce roku 1983. Svým barevným hlasem a technicky vytříbeným projevem vynikala ve velkých mezzosopránových a altových rolích, zejména italského repertoáru.

Ztvárnila mimo jiné Eboli ve Verdiho Donu Carlosovi, Amneris v Aidě, Azucenu v Trubadúrovi, ale také Dorabellu v Mozartových Così fan tutte, Ortrudu ve Wagnerově Lohengrinovi, Adriana v Rienzim nebo Octaviána ve Straussově Růžovém kavalírovi. Velký rozsah jejího vyrovnaného mezzosopránu jí umožnil nastudovat také krásné role českých skladatelů – Kabanichu v Káti Kabanové, Stařenku Buryjovku v Její pastorkyni nebo Ludmilu v Prodané nevěstě.

Už v šedesátých letech vystupovala jako host na scéně pražského Národního divadla, kam byla v roce 1983 nakonec angažována dirigentem Zdeňkem Košlerem. Následně zde vystupovala v operách Bedřicha Smetany (Panna Róza v Tajemství, Martinka v Hubičce nebo Radmila v Libuši), Antonína Dvořáka (Ježibaba v Rusalce), Giuseppa Verdiho (mj. jako Azucena v Trubadúrovi) nebo Giacoma Pucciniho (Suzuki v Madame Butterfly) a účastnila se řady hostování souboru doma i v zahraničí. Na festivalu ve finské Savonlinně vystoupila v roce 1991 jako Ježibaba ve Dvořákově Rusalce.

Roku 1987 získala cenu ministra kultury ČSR za mimořádný výkon Azuceny ve Verdiho opeře Trubadúr. Proslavila se také jako koncertní, oratorní a písňová interpretka. Jako sólistka vystupovala rovněž s Českou filharmonií, se kterou zpívala zejména díla českých skladatelů (Jana Dismase Zelenky, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka). Podílela se také na řadě kompletních operních nahrávek.
Jako první operní sólistce jí byla roku 1993 udělena Cena Thálie, a to za jedinečné ztvárnění role Eboli v Donu Carlosovi.

MAŠKARNÍ PLES (1970) – Ulrika	AIDA (1972)– Amneris	JEJÍ PASTORKYŇA (1973) – Stařenka Buryjovka. S Miloslavou Ostatnickou (Jenůfa), Jozefem Ábelem (Števa) a Čeňkem Mlčákem (Stárek)
DON CARLOS (1980) – Princezna Eboli	TRUBADÚR (1982) – Azucena, s Jaroslavem Hlubkem (Manrico)	DOSTAVENÍČKO S OPEROU (2010)