3.9.1922 Kroměříž, okr. Kroměříž – 22.1.2010 Praha-Ďáblice, okr. Praha 8
divadelní a filmová herečka
Z.R. se narodila do umělecké rodiny majitele kroměřížské velkodrogerie Antonína R. a jeho manželky Miloslavy. Díky prarodičům z obou stran, ale zejm. matce, aktivní herečce místního ochotnického spolku, se i Z.R. již jako mladá dívka zapojila do regionální divadelní činnosti. Herecký křest si odbyla na prknech kroměřížského loutkového divadla a svůj zájem o herectví dokumentovala rovněž studiem výrazového tance. Po absolvování osmiletého reálného gymnázia v Kroměříži (maturita 1941) směřovaly kroky Z.R. na Státní hudebně dramatickou konzervatoř v Brně (1941-1945), kde se seznámila s řemeslnou technikou herecké práce. Uzavření uměleckých škol za okupace a Z. ilegální činnost v podobě aktivistky ilegální skautské organizace (poválečný kříž Za vlast) způsobily, že nadějná herečka absolvovala až v průběhu prázdnin 1945. Společně s hereckým kolegou Svatoplukem Skopalem st. a mladičkou adeptkou herectví Vlastou Chramostovou absolvovala v průběhu války dvouleté totální nasazení v brněnské zbrojovce a díky své ilegální činnosti i nejeden výslech na místním gestapu. Po uzavření konzervatoře provozovala společně s přáteli v Brně i rodné Kroměříži soukromá divadelní představení.Euforie z ukončení války vedla Z.R. ke kroku zapsat se ke studiu vybraných přednášek na Filozofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci (literatura, dějiny), touha pracovat u divadla však byla silnější.
První dva roky uměleckého života strávila Z.R. v Horáckém divadle v Jihlavě (1945-1947). Mladé herečce bylo umožněno představit se místnímu publiku v širokém rejstříků rolí od dospívajících dívek až po starší ženy. Během dvou divadelních sezón odehrála přes 20 premiér a návštěvníky Horáckého divadla zaujala zejména jako Shakespearova Kleopatra, Gertruda v Hamletovi, Jelena ve Strýčku Váňovi nebo Rosava v Tylově Strakonickém dudákovi. Hereččin esprit a plastičnost jejího projevu však záhy zaujalo vedení Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, které mladé nadějné herečce nabídlo angažmá. Z.R. volání z moravské metropole vyslyšela a od 1.8.1947 se na dlouhých 14 let (1947-1961) stala sólistkou tamní činoherní scény.
Do Olomouce přišla Z.R. již jako vyhraněná herecká osobnost. Rolí Helenky v Čapkově dramatu RUR se rovnocenně začlenila do místního činoherního souboru, ve kterém kromě Františka Paula, Josefa Raušera a Josefa Beka poznala i svého budoucího manžela a celoživotního partnera herce Františka Šece (1919-2005). Scénická a režijní spolupráce s Jaromírem Pleskotem, Karlem Novákem a Jiřím Svobodou umožnily další hereččin profesní růst. Z.R. se na olomoucké scéně profilovala jako výrazná charakterní herečka s mimořádnými předpoklady. Osobitý jevištní zjev, přitažlivá tvář a nezapomenutelně znělý alt uplatnila herečka společně s darem velkého talentu a nesmírnou pracovní houževnatostí v téměř osmi desítkách divadelních rolí. Publikum hanácké metropole si ji zamilovalo především jako představitelku hrdinek klasického repertoáru, z nichž nejvýraznější byla kněžna v Jiráskově Lucerně, královna v Shakespearově Hamletovi, Titanie v Shakespearově Snu noci svatojánské, Antigona ve stejnojmenné Sofoklově tragédii, případně Ráněvská v Čechovově Višňovém sadu, Runa v Zeyerově Radúzi a Mahuleně nebo sestřenice Běta v dramatizaci stejnojmenného Balzacova románu.
Olomoucké angažmá bylo pro Z.R. šťastné i v osobním životě. Na Staroměstské radnici v Praze se dne 17.9.1951 provdala za dlouholetého hereckého kolegu Františka Šece, se kterým se také rozhodla založit rodinu. Nedlouho po svatbě se manželům narodil syn Martin Šec (13.2.1952, Praha), pozdější známý filmový a televizní kameraman (Bylo nás pět, 1994; Polojasno, 1999; Rebelové, 2001; Operace Silver A, 2007 ad.). Čtrnáctileté působení v Olomouci uzavřela Z.R. na konci července 1961 a společně s manželem využila nabídky Státního divadla v Ostravě, kterému zůstala věrná více než 30 let své herecké kariéry (řádný pracovní poměr od 31.7.1961 do 30.9.1991).
Vytříbený divadelní projev Z.R. se za výrazné spolupráce s režisérem ostravské činohry Radimem Kovalem (1924-1985) uplatnil zejm. v osvědčených kusech světové klasiky (Antigona, Sofokles: Antigona, 1957; Matka, A.Miller: Po pádu, 1964; Irina Arkadinová, A.P.Čechov:Racek, 1965; Raněvská, A.P.Čechov: Višňový sad, 1969;, Aurélie; J.Giraudoux: Blázniva ze Chaillot, 1971 ad.), herečce však nebyly cizí ani role specificky českých autorů (Drahomíra, J.K.Tyl: Drahomíra, 1964; Královna Kunhuta,Hilbert:Falkenštejn,1968; Paní Hlubinová, F.Šrámek:Měsíc nad řekou,1974; Runa, J.Zeyer:Radúz a Mahulena,1978; Stařenka, A.a V. Mrštíkové:Maryša,1981; Matka, V.Dyk:Krysař,1983 ad.) a nevyhýbala se ani moderně (Kolozubá, V.Vančura: Pekař Marhoul,1985; Antonie, J.Šotola:Padalo listí, padala jablíčka,1986; Skirina, D.Fischerová: Princezna T.,1986 aj.). Na ostravském jevišti excelovala v tragických rolích heroin, bravurně však zvládala i role komediálního charakteru. Jejími životními rolemi se na ostravském jevišti stala Médea (Euripides:Médea,1965), za kterou obdržela Cenu Jaroslava Průchy (1965) a titul zasloužilé umělkyně (1965), a Erži Orbánová (1973) ze slavné Őrkényho Kočičí hry. Profesní růst Z.R. a její širší uplatnění na domovské scéně v Ostravě zastavil hereččin občanský postoj v krizových letech 1968/1969, díky kterému jí byl na několik let zamezen přístup nejen na divadelní prkna, ale i do rozhlasu a televize. Se svou domovskou scénou spolupracovala Z.R. i po ukončení aktivní herecké činnosti (30.9.1991). Nejvýraznější rolí tohoto období se stala role Gizely v Őrkényho Kočičí hře (1997).
Za svůj dlouholetý přínos divadlu byla Z.R. na závěr svého života poctěna řadou ocenění, z nichž nejvýznamnější byla Senior Prix (1993) od Nadace Život umělce a Cena Thálie (1994) udělená Z.R. Hereckou asociací za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Za povšimnutí stojí také Křišťálová růže (1997) udělovaná v Poděbradech za umělecký přednes a Cena města Ostravy (2008) za dlouholeté umělecké výsledky regionálního a nadregionálního významu a reprezentaci města na poli kultury. Herecký profil Z.R. popsal její manžel František Šec v románu Sezona (2005), dějově zasazeném do 50.let 20.století, kde vystupuje v osobě Věry Zahradníkové.
Celoživotní působení Z.R. na mimopražských divadelních scénách bylo jednou z příčin jejího poměrně malého obsazování ve světě kinematografie (10 snímků). Hereččiným filmovým debutem se stala role lékařky-brigádnice v budovatelském dramatu Velká příležitost (1949), což byla na dlouhou dobu její první a jediná filmová příležitost. Před kameru se Z.R. vrátila až po více než desetiletém intermezzu na počátku 60.let, kdy jí byly svěřovány zejm. role matek a učitelek (matka hlavního hrdiny, Žalobníci, 1960; teta, Králíci v trávě, 1961; třídní profesorka, Neobyčejná třída, 1964; učitelka, Metráček, 1971 a vězeňská dozorkyně, ...a pozdravuj vlaštovky, 1972). Nejvýraznějšími filmovými kreacemi Z.R. se stala hlavní role matky ve vesnickém dramatu Kateřina a její děti (1972), kterou ztvárnila jako osudem zkoušenou vdovu tří nedospělých dcer, a role ženy burcující pacienty v Balaďově Arše bláznů (1970), která se díky normalizačním zásahům dočkala uvedení až 20 let po premiéře v roce 1990. Po dlouholetém zákazu umělecké činnosti u filmu se Z.R. vrátila před kameru až epizodními rolemi v polovině 80.let, kdy si zahrála ženu v kravíně v Krejčíkově Prodavači humoru (1984), dělnici v Herzově životopisném snímku Zastihla mě noc (1985) a epizodku v Hezkých chvilkách bez záruky (2006) Věry Chytilové.
Mnohem větší příležitosti než film nabídla Z.R. televizní obrazovka, na které se objevovala pravidelně v řadě inscenací a televizních filmů již od počátku 60.let (Kořeny, 1962; Mulat, 1962; Pušky paní Carrarové, 1963; Lištičky, 1964; Strašidlo cantervillské, 1965; Vánice, 1965; Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, 1966; Páni Glembayové, 1967; Hotel Majestic, 1968; Slovanské nebe, 1968; Portrét, 1968; Černá kočka, 1969; Dopiš doma, 1983; Umění nestárnout, 1989; Hra pro tři, 1990; Kámen v okně, 1991; Odsouzen k životu, 1991; Cestující bez zavazadel, 1999; Dřevěna Marika (2000). Největšího ohlasu zaznamenal seriál ostravského studia ČT Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka z roku 1994.
Životní pouť Z.R. se uzavřela 22.1.2010 v Praze-Ďáblicích. Poslední rozloučení s herečkou proběhlo v sobotu 30.1.2010 v Malé obřadní síni strašnického krematoria v Praze, ostravská kulturní veřejnost se měla možnost poklonit herečce při vzpomínkovém aktu v Divadle Antonína Dvořáka dne 12.4.2010. Ostatky Z.R. si ponechal syn u sebe v Praze.
Kamil Rodan
Lit.: Archiv NDM, osobní složka Zory Rozsypalové (1961-2010); Informační dotazník Martina Šece (17.7.2011); 60 let Státního divadla v Ostravě, Ostrava 1979; LN 26.1.2010, s.8; Ostravská radnice 2/2010, s.11
Rozsypalová-Šecová, Zora. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy (Supplementum č.1), vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Centrum pro hospodářské a sociální dějiny, Ostrava 2011. ISBN 978-80-7368-638-3. s. 164-166.
Obsazení - Sezóna:
HRBÁČ | Kráska |
HRBÁČ | Kráska |
KOČIČÍ HRA | Gizela, její sestra |
KOČIČÍ HRA | Gizela, její sestra |
ELEKTRA / ORESTÉS | Náčelnice sboru |
GAZDINA ROBA | Tetka Evina |
RADÚZ A MAHULENA | Zora |
DON JUAN | Doňa Isabella, Cikánka |
MACBETH | První čarodějnice |
SICILSKÁ KOMEDIE | Ninfa, Tralalova matka |
ASANACE | 1. žena |
MACBETH | První čarodějnice |
FRANK PÁTÝ | Apollonia Streuliová |
LUCERNA | Jeho bába |
PŘÍBĚH JANA JAKUBCE | Matka |
ANTIGONA | Chůva |
IDEÁLNÍ MANŽEL | Lady Markbyová |
LUCERNA | Jeho bába |
ŽENSKÝ ZÁKON | Kača Kalinčena, sousedka |
DÁMA OD MAXIMA | Vévodkyně z Valmonté |
LOUPEŽNÍK | Cikánka |
LUCERNA | Jeho bába |
PRINCEZNA T. | Skirina |
LOUPEŽNÍK | Cikánka |
PADALO LISTÍ, PADALA JABLÍČKA | Antonie |
PEKAŘ JAN MARHOUL | Kolozubá |
POVÍDKY Z VÍDEŇSKÉHO LESA | Babička |
RICHARD II. | Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru |
HOŘE Z ROZUMU | Stařena Štiplavá, Fámusova švagrová |
KRYSAŘ | Matka |
MOŘE | Luisa Rafiová |
NOC PASTÝŘŮ | Pokorná, jeho žena |
PEKAŘ JAN MARHOUL | Kolozubá |
RICHARD II. | Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru |
ZLATÝ KOČÁR | Tabun - Turkovská |
ANI SLOVO O LÁSCE | Babička |
HOŘE Z ROZUMU | Stařena Štiplavá, Fámusova švagrová |
IFIGENIE V AULIDĚ | Chalkidské ženy |
KRYSAŘ | Matka |
RICHARD II. | Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru |
VAJÍČKO | Matka |
ANI SLOVO O LÁSCE | Babička |
IFIGENIE V AULIDĚ | Chalkidské ženy |
KRYSAŘ | Matka |
SESTUP ORFEŮV | Ošetřovatelka |
ZNOVUZROZENÍ | Noženková |
ANI SLOVO O LÁSCE | Babička |
ČAS TVÉHO ŽIVOTA | Dáma ze společnosti |
IFIGENIE V AULIDĚ | Chalkidské ženy |
DÁMY A HUSAŘI | Orgonová |
MARYŠA | Stařenka, Maryšina babička |
VERANDA V LESE | Taťána Vasiljevna |
ŽENITBA | Arina, její teta |
JAN HUS | Háta, jeho žena |
NÁMĚSTÍČKO | Paní Pasqua |
ŽENITBA | Arina, její teta |
LÁSKY HRA OSUDNÁ | Zerbine, Anna |
LEŤTE, BÍLÉ LABUTĚ | Vesnické klepny |
EŠELON | Savišna, její matka |
KAVKAZSKÝ KŘÍDOVÝ KRUH | Tlustá žena Svatebčanky Stařena Velmi stará manželka |
LÁSKY HRA OSUDNÁ | Zerbine, Anna |
RADÚZ A MAHULENA | Runa, jeho žena |
THYL ULENSPIEGEL | Stařena Stevenynová |
DRUHÝ KONEC TMY | Růžena, hospodyně |
JAKUB OBERVA | Zuzana Obervová |
JMENINY | Juli, sousedka |
SMUTEK SLUŠÍ ELEKTŘE | Luisa, jeho žena Emma, jeho žena |
BUMERANG | Staříková |
MĚSÍC NAD ŘEKOU | Paní Hlubinová |
SILVESTR | Sojková |
... VSTUPTE! | Ošetřovatelka |
LUČNÍ HARFA | Kateřina Creeková |
TEN MILÝ STARÝ DŮM | Raisa Alexandrovna, jeho matka |
KOČIČÍ HRA | Erži Orbánová |
LOUPEŽNÍK | Cikánka |
TŘETÍ ZVONĚNÍ | Julie Kvasnicová, definitivní učitelka |
KOŠILKA | Babička, jménem Johanka Nováková |
VLIV GAMA PAPRSKŮ NA MĚSÍČKY ZAHRADNÍ | Beatrice - matka |
BLÁZNIVÁ ZE CHAILLOT | Aurélie, Bláznivá ze Chaillot |
PŘEJ A BUDE TI PŘÁNO aneb CO DĚLÁTE V NEDĚLI? | Rézi, manželka |
KRÁL JAN | Královna Eleonora, jeho matka |
VIŠŇOVÝ SAD | Raněvská, majitelka panství |
KRVAVÁ SVATBA | Smrt - žebračka |
PODZIMNÍ ZAHRADA | Konstancie Tuckermanová |
FALKENŠTEJN | Česká královna vdova Kunhuta |
LÁSKO, MĚJ SE HEZKY | Královna |
GRANDLEHÁRNA | Fauna |
LETNÍ HOSTÉ | Marie Lvovna, lékařka |
NOC IGUANY | Maxina Faulková |
PIKNIK | Flo Owensová |
ZAHRADA NA KŘÍDĚ | Paní St. Maughamová |
DLOUHÁ CESTA DNEM DO NOCI | Mary Cavanová, jeho žena |
RACEK | Irina Nikolajevna Arkadinová |
ŽENSKÝ BOJ | Bořena |
MARIE OCTOBRE | Marie |
MEDEA | Medea, jeho žena |
PO PÁDU | Matka |
DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ (KRVAVÉ KŘTINY) | Drahomíra, vdova po knížeti Vratislavu |
JULIUS CAESAR | Porcie, Brutova žena |
MOLIÉRE | Madeleine Béjartová |
RODINNÉ SHROMÁŽDĚNÍ | Amy, ovdovělá lady Monchensey |
ARISTOKRATI | Tetovaná |
JIZVA | Magda, jeho žena |
TETOVANÁ RŮŽE | Serafina Delle Rosová |
VÁLKA S MLOKY | Povondrova sestra Agitátorka |
BEZVÝZNAMNÁ ŽENA | Paní Arbuthnotová |
DNES JEŠTĚ ZAPADÁ SLUNCE NAD ATLANTIDOU | Kleito, milenka Vladařova |
JEGOR BULYČOV A TI DRUZÍ | Zobunová, kořenářka |
RICHARD III. | Vévodkyně z Yorku |
Fotografie - Sezóna:
Zora Rozsypalová (Gizela, její sestra), Veronika Forejtová (Erži Orbánová)
Foto: Josef Hradil
Jitka Smutná (Klásková), Ivan Dědeček (Klásek), Stanislav Šárský (Mlynář), Kateřina Seidlová (Hanička), Zora Rozsypalová (Jeho bába), Tomáš Jirman (Zajíček), Arnošt Borovec (Vrchní)
Foto: Josef Hradil
Zora Rozsypalová (Babička), Ivan Dědeček (Otec), Stanislav Šárský (Soused), Marie Logojdová (Monika Horká)
Foto: Josef Hradil
Jitka Smutná (Alena), Marie Logojdová (Monika Horká), Jiří Schwarz (Karel Strnad), Zora Rozsypalová (Babička), Stanislav Šárský (Soused), Jan Filip (Šéf), Eva Kaplerová (Burdová), Ivan Dědeček (Otec), Monika Hálová (Veronika Mládková)
Foto: Josef Hradil
Eva Kaplerová (Chalkidské ženy), Jana Vochočová - Lukešová (Chalkidské ženy), Monika Hálová (Ifigenie, její dcera), Zora Rozsypalová (Chalkidské ženy), Jitka Smutná (Chalkidské ženy), Irena Rozsypalová (Chalkidské ženy), Alexandra Gasnárková (Klytaiméstra, choť Agamemnónova)
Foto: Josef Hradil
Jana Vochočová - Lukešová (Chalkidské ženy), Irena Rozsypalová (Chalkidské ženy), Zora Rozsypalová (Chalkidské ženy), Eva Kaplerová (Chalkidské ženy), Jitka Smutná (Chalkidské ženy), Jiřina Froňková (Chalkidské ženy), Ivan Dědeček (Agamemnón, král mykénský, vůdce řeckých vojsk)
Foto: Josef Hradil
Naděžda Letenská (Vesnické klepny), Zora Rozsypalová (Vesnické klepny), Zuzana Fišárková (Kristýna, jeho žena), Dagmar (Dáša) Veselá (Vesnické klepny), Jiří Čapka (Kolka, jejich syn), Alexandr Postler (Jegor Poluškin), Anna Kratochvílová (Vesnické klepny), Saša Kudrová (Nina Krajevová), Naděžda Chroboková (Vesnické klepny)
Foto: Vladimír Dvořák
Jana Vochočová - Lukešová (Iva, mladá bezdětná žena), Naděžda Letenská (Galina Dmitrijevna), Milena Asmanová (Lavra), Alexandra Gasnárková (Káťa, mladá žena), Zora Rozsypalová (Savišna, její matka), Eva Jelínková (Tamara, mladá žena, těhotná), Jitka Smutná (Irina, její dcera)
Foto: Vladimír Dvořák
Jana Vochočová - Lukešová (Iva, mladá bezdětná žena), Naděžda Letenská (Galina Dmitrijevna), Milena Asmanová (Lavra), Zora Rozsypalová (Savišna, její matka), Eva Jelínková (Tamara, mladá žena, těhotná)
Foto: Vladimír Dvořák
Jana Vochočová - Lukešová (Iva, mladá bezdětná žena), Naděžda Letenská (Galina Dmitrijevna), Zora Rozsypalová (Savišna, její matka), Eva Jelínková (Tamara, mladá žena, těhotná)
Foto: Vladimír Dvořák
Jaromíra Mílová (Ljusja, její mladší dcera, děvčátko), Naděžda Letenská (Galina Dmitrijevna), Zora Rozsypalová (Savišna, její matka), Irena Rozsypalová (Lena, žena s kojencem), Eva Jelínková (Tamara, mladá žena, těhotná)
Foto: Vladimír Dvořák
František Šec (Brighella, zvaný Fichetto, Finochetto, nebo Zane, Bobčinský, Správce Zemljanika), Zora Rozsypalová (Zerbine, Anna), Zuzana Töpferová (Isabella, Marja), Miroslav Horák (Scaramouche, Dobčinský, Soudce Ljapkin - Ťapkin), Jiří Čapka (Giles, zvaný Peppe Nappa, Chlestakov)
Foto: Vladimír Dvořák
Zora Rozsypalová (Zerbine, Anna), Jiří Čapka (Giles, zvaný Peppe Nappa, Chlestakov), Zuzana Töpferová (Isabella, Marja), Jan Filip (Trivalin, Hejtman)
Foto: Vladimír Dvořák
Jan Benek (Spoluúčinkující), Zora Rozsypalová (Zerbine, Anna), Jiří Čapka (Giles, zvaný Peppe Nappa, Chlestakov), Jitka Smutná (Isabella, Marja)
Foto: Vladimír Dvořák
Zora Rozsypalová (Zuzana Obervová), Bedřich Kolliner (František Horut, učitel)
Foto: František Krasl
Eva Jelínková (Slávka Hlubinová), Jiří Fišer (Villy), Přemysl Matoušek (Josef Roškot), Zora Rozsypalová (Paní Hlubinová), František Šec (Jan Hlubina)
Foto: František Krasl
Jiří Fišer (Collin Talbo), Zora Rozsypalová (Kateřina Creeková), Jiřina Froňková (Dolly Talbová), Dagmar (Dáša) Veselá (Verena Talbová)
Foto: František Krasl
Zora Rozsypalová (Kateřina Creeková), Jiřina Froňková (Dolly Talbová), Jiří Fišer (Collin Talbo)
Foto: František Krasl
Miluše Dreiseitlová (Myška, sousedka paní Orbánové), Anna Kratochvílová (Gisela, její sestra), Zora Rozsypalová (Erži Orbánová)
Foto: František Krasl
Anna Kratochvílová (Gisela, její sestra), Zora Rozsypalová (Erži Orbánová), Miluše Dreiseitlová (Myška, sousedka paní Orbánové)
Foto: František Krasl
Zora Rozsypalová (Česká královna vdova Kunhuta), Jaroslav Švehlík (Záviš z Falkenštejna)
Foto: František Krasl
Jaroslav Švehlík (Záviš z Falkenštejna), Zora Rozsypalová (Česká královna vdova Kunhuta)
Foto: František Krasl
Jaroslav Švehlík (Vévoda), Miluše Dreiseitlová (Děvče), Zora Rozsypalová (Královna)
Foto: František Krasl
Jaroslav Švehlík (Důstojný pan T. Lawrence Shannon), Zora Rozsypalová (Maxina Faulková)
Foto: František Krasl
Zora Rozsypalová (Maxina Faulková), Mauricio Cobarruubiaz (Pancho), Jorge Gomez (Pedro)
Foto: František Krasl
Oldřich Vlček (Edmund Tyrone, jejich mladší syn), Zora Rozsypalová (Mary Cavanová, jeho žena)
Foto: František Krasl
Miloslav Holub (James Tyrone), Zora Rozsypalová (Mary Cavanová, jeho žena)
Foto: František Krasl
Jiřina Barášová (Gathleen, služebná), Zora Rozsypalová (Mary Cavanová, jeho žena)
Foto: František Krasl
Oldřich Vlček (Edmund Tyrone, jejich mladší syn), Zora Rozsypalová (Mary Cavanová, jeho žena)
Foto: František Krasl
Jaroslav Švehlík (James Tyrone, jejich starší syn), Oldřich Vlček (Edmund Tyrone, jejich mladší syn), Zora Rozsypalová (Mary Cavanová, jeho žena)
Foto: František Krasl
Jiřina Barášová (Gathleen, služebná), Zora Rozsypalová (Mary Cavanová, jeho žena)
Foto: František Krasl
František Šec (Marcus Brutus, spiklenec proti Juliu Caesaru), Zora Rozsypalová (Porcie, Brutova žena)
Foto: František Krasl
František Šec (Vladař), Zora Rozsypalová (Kleito, milenka Vladařova)
Foto: František Krasl
Anna Kratochvílová (Královna Alžběta), Zora Rozsypalová (Vévodkyně z Yorku)
Foto: František Krasl