OPERA
PROCES
PROCES
Komorní opera o dvou dějstvích z roku 2014
Informace
INSCENACE NEBYLA VZHLEDEM K PŘERUŠENÍ PROVOZU DIVADEL NASTUDOVÁNA.
Libreto Christopher Hampton (1946) podle stejnojmenného románu Franze Kafky (Der Prozess) z roku 1914
Hudební nastudování Marko Ivanović
Režie Jiří Nekvasil
„My nehledáme vinu. Nás vina sama přivede. To je zákon. – Aha, chápu. Je to celé vtip. Velmi směšné.“
Philip Glass patří již přes čtyři desetiletí k celosvětově nejhranějším skladatelům současnosti, kteří vrátili artificiální současné hudbě opět po dlouhých desetiletích ve 20. století širokou posluchačskou základnu. Vedle instrumentálních skladeb a oper nelze opomenout i jeho výraznou filmovou hudbu. Je jedním z klíčových tvůrců nového hudebního stylu, vznikajícího jako velký experiment na konci 60. let minulého století – repetitivního minimalismu. V opeře Proces svými tradičními vrstvenými sekvencemi s nejmenšími nuancemi nekonečně opakovaných hudebních bloků zrcadlí složitost Kafkovy slavné prózy.
„Někdo musel Josefa K. pomluvit, neboť byl, ač neprovedl nic zlého, jednou ráno zatčen.“ Tak začíná román Franze Kafky. Dílo, které inspirovalo řadu divadelníků i filmařů dostalo v operním zpracování Philipa Glasse další rozměr. Monotónní hudební sevřeností vykresluje temně klaustrofobickou nevyhnutelnost osudu Josefa K. Odhaluje také emočně rafinované plochy prudké paranoidní intenzity či absurditu černého humoru této „nelogické a stísněné pošetilosti snů“, jak nazval Proces Thomas Mann. Místy pochodové i taneční rytmy upomínají ale i na dílo Kurta Weilla, to vše v interpretaci 8 sólistů a 12 orchestrálních hráčů.
„Někdo musel Josefa K. pomluvit, neboť byl, ač neprovedl nic zlého, jednou ráno zatčen.“ Tak začíná román Franze Kafky. Dílo, které inspirovalo řadu divadelníků i filmařů dostalo v operním zpracování Philipa Glasse další rozměr. Monotónní hudební sevřeností vykresluje temně klaustrofobickou nevyhnutelnost osudu Josefa K. Odhaluje také emočně rafinované plochy prudké paranoidní intenzity či absurditu černého humoru této „nelogické a stísněné pošetilosti snů“, jak nazval Proces Thomas Mann. Místy pochodové i taneční rytmy upomínají ale i na dílo Kurta Weilla, to vše v interpretaci 8 sólistů a 12 orchestrálních hráčů.
Uvádíme v anglickém originále s českými a anglickými titulky.
Česká premiéra 18. června a druhá premiéra 20. června 2020 v Divadle Antonína Dvořáka
Realizační tým
Hudební nastudování
Dirigent
Režie
Scéna
Kostýmy
Dramaturgie
Český překlad
Obsazení - Sezóna:
Dirigent
Josef K.
Slečna Büstnerová / Hlas za scénou
Paní Grubachová / Pradlena (žena Dvorního uvaděče) / Hlas za scénou / Žena
Titorelli / Bičovatel / Student (Berthold)
Stráž 1 (Franz) / Block / Hlas za scénou
Soudce / Asistent / Právník Huld / Hlas za scénou
Stráž 2 (Willem) / Dvorní uvaděč / Soudní koncipient / Kněz
Inspektor / Strýc Albert
Představení
Datum | Začátek | Místo | Typ | Detail | Vstupenky |
---|
Inscenace není v této sezóně na repertoáru.
Související